Znak našeho oddílu


Doporučené cesty

Cesty které jsme lezli, popisujeme vlastními slovy a pocity. Může to být dobrá inspirace pro ostatní. Ale vždy se raději řiďte vlatním rozumem ;o)

Řadit: podle názvu věže či masivu  podle názvu cesty


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Drábský masiv
cesta:
19.nervové zhroucení VIIa
popis:
Cestu udělali 28.9.1967 Peter Dieška stř., Pavel Ščevlík a Standa Lukavský. Hrany si všimnete hned z turistické pěšiny, když projdete průchodem pod Partyzánem. Od pohledu je to cesta lákavá a není potřeba se obávat názvu, ani jediného kruhu, který není zrovna u země (žádný velký zádrhel tam není). Ke kruhu je to po dobrých madlech v exponované hraně s velkým množstvým tutových hrotů a hodin (smyce po metru). Od kruhu se traverzuje stěnou doleva a neznatelným žlábkem přímo vzhůru pod šavlovitě zahnutou převislou spáru. Na jejím začátku jde do díry silnější tutová lanovice, bez níž by to bylo nepříjemné, protože představa výletu z převislé spáry kolem kruhu bez jediné smyce nad ním není příliš lákavá. Ikdyž by to nebyla podlaha, polet by to byl solidní i na zábavnou historku do hospody. Spára bere celkem dobře jak na žábu, tak i pěst. Nohama se dá dobře odšlapávat (kdo umí roštěp má trošku výhodu). Výlez ze spáry na terasu je už hračka. Slaňák je sice nařízlý od nějakého kulišáka, ale ještě něco vydrží (sami jsme ho otestovali). Cesta je známá též jako "Nervózní hrana".
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Kozelka
objekt:
Plzeňská věž
cesta:
?Údolní? 5+
popis:
Pokud vím nejobtížněji dostupná věžička na Kozelce. Tři cesty které stojí za vylezení, žádná není vysloveně nebezpečná, nejlepší je asi ta z údolní strany
Zapsal: Bořek


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Ústecká věž
cesta:
Abdikace VII c
popis:
Nástup jako stará cesta, a dál přes další 2 kruhy a velké hodiny na vrchol.Vlastně jsem to nepřelezl, ke 3. kruhu to není těžší než VIIa a za něj jsem prasil.Ale určitě je to moc pěkná a perfektně zajištěná cesta,nic jinýho jsem o tom neslyšel.Určitě se to dá vylézt čistě,dost jsem si nadával, asi jsem se bál tý klasifikace, jinak není čeho.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Alpská
cesta:
Alpská protěž VIIb
popis:
Další hvězdičkový rajbas od Mocana. Zprvu komínem od Z na pilířek (1.K). Těžší kroky ke 2.K a při hraně ke 3.K a dál už položenějším terénem n.v. Knížka je na druhé straně věže. Perfektní výhled na Milence. Stačí pouze karabiny do kruhů. Pod 2.K radši nepadat (asi by se dal trefit pilířek), ale jinak super, bezpečná cesta.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Rumburak
cesta:
Bačkorkaz VI
popis:
Cesta je to krátká, ale kdo má rád rajby, tak by jí neměl vynechat. Jak již kdosi, kdysi zmínil: "Cesta vypadá při prvním pohledu jako dobře vyklopený kolečko malty, který se dá vyjet na kole." Jenže na to by asi neměl ani Lance... Rajbové kroky jsou poctivé (doporučuji schwebe za stromek). Po pěkných krocích dosáhnete díry (uzle) a pak za dobré spoďáky lehce ke kruhu. Teď už jen pár zbývajících rajbových krůčků v traverzu ke prstové spárce a jsme na vršku. Ideální na vyklidnění před koupáním a Peňákem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Prachov
objekt:
Mravenčí věž
cesta:
Baušeho stěna VI
popis:
Lahůdková záležitost. Po pevných s dobrých chytech se jde při hraně a později traverz doprava ke kruhu. Cestu ke kruhu jde ještě přijistit lanovicí v tutovém hnízdě. Je to přehlídka přívětivých chytů. Přelez od kruhu do žlabu nás vrátí ze snění do reality. Je to přecejen poněkud oblejší. Pak lze ještě symbolicky provázat hodiny a žlabem dolézt celkem pohodově na vrchol.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Jeřábí věž
cesta:
Betonové borůvky VIII
popis:
Cesta, která už od pohledu láká k vylezení. Nastupuje stejně jako velmi oblíbená Čabelkova cesta, ovšem po 3 metrech se z police (docela slušný obhoz) leze stále rovně stěnou nahoru ke kruhu. Pod kruhem je to takové ošemetné. Sice máte slušnou nohu, ale nevíte jestli se zvedat z pravé nebo levé. K tomu máte docela dobře beroucí „dvojprdu“ . Po cvaknutí kruhu následuje nejtěžší místo cesty. Nohama nastoupete na tření do hladké stěny, v sokolíku chytnete malý chýtek na levačku, zmiňovanou dvouprdu otočíte na spoďáka a nohy nakopete co nejvýš. Levou rukou se natáhnete do lišt a již trochu lehčeji na poličku. Pak následuje cvakání 2.Q. Jste v dobré pozici, ze které se vám už testovat 1.kruh nechce a ten 2. je cca 20cm od rukou. Není to extra těžké, ale hodně lidí (včetně mě) to řeší raději chytnutím kruhu :o/. Od kruhu se stěnka trochu naklápí (do špatného úhlu) a borůvky začínají být jaksi „zralejší“. Naproti tomu je lezení oproti spodku lehké (ale ne úplně ?). První smyčka (obhoz v jeskyňce – vhodné prodloužit) jde tak po 7 metrech, tak morál s sebou. Od ní již lehce na vrchol. Celkově je cesta pěkná a slibuju, že pokud si ji vylezete, tak budete mít velikou radost.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Sušky
objekt:
Kazatelna
cesta:
Bezradné trio VIIa
popis:
Cesta se nalézá na samém konci Sušek, na JV straně Kazatelny. Nástup sokolíčkem při a stěnkou k borháku. Nyní přijde klíčové místo. Chytnout bočák, nastoupat nohama a šáhnout do díry pro dobré chyty. Jakmile jsme rukama v díře je to nejtěžší za námi. Pak už lehce na balkón a zněj vlevo při hraně, kde jsou parání smyčky, k hodinám. Od nich mírně vpravo již lehce na vrchol. Prvovýstup je dílem oddílovců, ale doporučujeme jí zejména pro to, že jde o dobře zajistitelnou a hezkou cestu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Tři bratři
cesta:
Bratrská pomoc V
popis:
Novinka na Tři bratry. Nástup z V kónickým komínem na pilíř a přepadem ke kruhu (bez problémů). Dále chytovatou hrankou pod převis (dobré smyce) a doleva do komína (tutový bamblák), jím na jeden z vrcholů (kolem zkamenělého žabáka). Zde zaštandovat (obhoz věže). Dále přepadem na 2.věž (slaňák) a přepadem či přeskokem na 3.věž s knížkou a dalším slaňákem. Nejnepříjemnější je nástup komínem, pak už dobré. Odměnou vám bude knížka z r.1964 se 14-ti popsanými stránkami a výhled na Gilotiny, Řeřichovku, Milence a Krokodýla.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostaš
objekt:
Budík (V)
cesta:
Budíček VIIc
popis:
Pěkná a bezpečná rajbasová ladička s 2 kroužky a pár dirkami. Obtíže cesty nepřímo úměrně stoupají s výškou lezce, leč i prcci najdou dobrou pozici pro bezpečné cvakání kroužků. Zajímavý je zejména oblez 2.kroužku. Vděčná cesta.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž
cesta:
Bundalova droga VI
popis:
Spárkou přes trošku obtížnější nástup se soukáme blíže a blíže kruhu. Chce to opatrnost, zase tolik se toho tam založit nedá a kruh není nízko. Pár mrazivějších kroků a už ho cvakáme. Od něj lezeme výše na polici, kde je jakási orezlá skoba. Raději jsem dal pouze obhoz. Pak se traverzuje vpravo do kouta a výše je třeba přejít vlevo do spáry. To je asi nejtěžší místo. hce si to pojistit smycema. Přímo do spáry jde krásně lanovice. Kdo nerad spáry, tak napovím, že když se hrábne hodně vlevo, je tam bočákomadlo. Výše se dostaneme do komína, kde jsou hezké smyčky a dokonoce tam jsou i hodiny. Pak se dostaneme na vrcholovou polici, ze které je takový zajímavý výšvih. Ale jeho absolvování není povinné. Vrchol stojí za to. Je zde krásný výhled jak na Trosky a Kozákov, tak na Krkonoše.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Mlok
cesta:
C. stoupajícího dýmu VIIb
popis:
Převislý kout. Rozpor, kdo umí provaz nebo má aspoň delší nohy, má výraznou výhodu.Celý dost lámavý, podruhý bych to lézt nemusel.Ale čtyři kruhy + ještě nějaká smyce z toho dělají jetelný béčko. Od posl. kruhu dost nelogickej travers vlevo kolem půlky věže a pak nahoru vlastě normálkou za I, ale nic jinýho se s tím asi dělat nedalo.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Celebes
cesta:
Celá bez III
popis:
Pár metrů ukázkovou položenou širočinou a výše už komínem. Na vršek přes malý výšvih. Věž je málo navštěvovaná. Parádní výhled na Sloní náměstí.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Celebes
cesta:
Celá bez III
popis:
Pár metrů ukázkovou položenou širočinou a výše už komínem. Na vršek přes malý výšvih. Věž je málo navštěvovaná. Parádní výhled na Sloní náměstí.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Soudek
cesta:
Cermanova VIIc
popis:
Pokud se chcete podívat na nedobytný soudek, máte na výběr ze dvou zhruba stejně těžkých klasik. Cermanova cesta je jednou z nich. K prvnímu kruhu se jde po mělkých dírkách. Lezení je hodně o nohách a rozhodně nepočítejte s nějakou smyčkou. Od kruhu jdete přímo nahoru, přes nicmoc nohy a chyty, do zářezu kterým traverzujete vlevo ke druhému kruhu (rovněž bez smyček). Zde už máte docela natečeno a u kruhu byste hledali madlo zbytečně, proto opatrně. Chyty a stupy sice jsou, ale mělké a vysolené. Jak se dostanete nohama na kyzy nad kruhem, máte prakticky vyhráno. Zde je první místo v cestě kde se dá plně odpočinout. Dál doporučuji lézt vlevo na hranu tzv. Kopalovou variantou. Cestou dáte ještě nějakou tu smyčku, ale i když už je to podstatně lehčí, pořád to není zadarmo. Nedobytný vrchol Soudku je pak milou odměnou.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž - J.stěna
cesta:
Cesta "L" VIIb
popis:
Jedna z nejtěžších, a vůbec nejurputnější moje vybojovaná cesta na Suškách. Ke druhýmu kruhu převislý, při jeho cvakání reálně hrozí podlaha. Cvaknul jsem hop a ne trop, ale tohle "lezení" opravdu nemusím,kdybych to nevím proč měl opakovat, asi bych si přidělal karabinu drátem na delší klacek ...Ne že by to dál bylo lehčí, ale aspoň jsem už nemyslel úplně na nejhorší.Bylo tam nějaký publikum, asi proto jsem z toho nezdrhnul od některýho kruhu.U toho čtvrtýho jsem usoudil že 5 m. doleva traverzovat nebudu a dobojoval to rovně / tuším ještě 2 smyce / na hřeben. No, třeba ji Jarda ještě ukáže jak se to má lézt "normálně".Cesta víc silová než technická, já tedy bych tu hvězdičku nedal.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Labák - levý břeh
objekt:
Samuraj
cesta:
Cesta bojovníka VIIIb
popis:
Cesta vede na celkem nový masiv kousek pod Atlantidou a Alcatrazem. Popis je více než snadný. Rozšiřující se párou v údolní stěně Samuraje k poslednímu BH. Nastupuje se kolmou stěnou přes menší chyty (klíčová pasáž), dírky a prstovou spáru, která se postupně rozšiřuje v žábovku a zaklání se. Žábovka přechází plynule v širočinu (hluboko bere žába, nebo pěst) a ta v úzký komín. K jištění třeba jen karabiny do BH (bambule pro dobrý pocit se může hodit) - celkem 5BH na cca 20m. Materiál na místní poměry solivý a poměrně hrubý. Jinde by byla spára max. za sjízdných VIIb. Pro milovníky puklin vřele doporučuji!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Prachov
objekt:
Orel
cesta:
Cesta kosmonautů VII
popis:
Klasika s kruhem proklatě vysoko nad zemí, začíná celkem dobrým komínem. Tím se leze až do úrovně traverzu k 1. kruhu. V komíně se toho moc založit nedá, pokud nepočítám jedny solivé a dunivé hodiny. Na padání to ale není. Je třeba si ohlídat místo kde začíná traverz. Rozhodně to není první oblý balkón, který potkáte. Je to totiž až ten další, chytovatější. Z komína není vidět kruh, proto je dobré si cestu pořádně nastudovat ze země, aby bylo jasné kdy traverzovat. Když dolezeme do místa traverzu, dá se ještě v komíně založit super uzlík. Pak je ale třeba se odprostit z bezpečného skalního klínu a vydat se v nemilost vzdušnému traverzu. Přecejen už pod sebou máte pořádnou šluchtu, tak opatrně. Jaká je radost, když po pár metrech traverzování ruce nahmátnou solidní hodiny. Hodně to hlavě uleví. Navíc nad sebou vidíte kruh, takže víte kde je váš cíl. Sačí trochu povylézt, postavit se a krooužek cvakáte. U něj je dobré štandovat, aby lano zbytečně netřelo. Od kruhu pokračujete celkem obtížným krokem do dobrých chytů, dále pak krásnou stěnou šikmo vlevo přes parádní hodiny na poličku k druhému kruhu. Od něj začínají klíčová místa cesty. Z oblé hranky povylézt do rajbasu. Vysoký krok a víra v to, že noha nepodklouzne však dopomůže dosáhnout již dobrých chytů pod vrcholem. Dolez je už vpohodě. Krásná cesta, jedna z prachovských legend. Opatrně, s rozvahou.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Komáří věž
cesta:
Cesta pro moly VII
popis:
Na první pohled hezká a dlouhá cesta s třemi kruhy. Až k druhému je to procházka, no vlastně až na velkou polici nad druhým je to docela procházka. Na první pohled to svádí lézt z police přímo přes převis ke třetímu kruhu. Nenechte se zmást. Traverzujte vpravo, provažte velké hodiny a případně založte nad hlavou kevlarku. Leze se krátkým koutkem přímo nad hodinami a pak se krátce traverzuje vlevo pod třetí kruh. Nad ním po oblinách, kde je třeba dobře stoupat nohama, intuitivně k vrcholu. Nejtěžší je to pod třetím a trochu i nad ním. Krásná cesta.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Široký roh
cesta:
Cesta středem VI
popis:
Autor G.Tschunko. Hodně dlouhá cesta, smyček se dá založit spousta, spíš je třeba se starat aby lano moc nedrhlo, u jediného kruhu se štandovat nechce.Doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Tisá
objekt:
Ptačí věže
cesta:
Cesta ze strže VI
popis:
Stěnou do velké díry, nad kterou je kruh. Od kruhu ještě kousek nahoru (nejtěžší), do dobrých chytů. Pak traverz vlevo a na vrchol. Dobře zajištěná a oblíbená cesta.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Korál
cesta:
Citrín  VIIIb(RP VIIIc)
popis:
Poměrně opomíjená cesta od manželů Prachtelových z roku 93. Věž stojí na krásném místě v kopci nad taktovkou. Cesta je krátká ( 12 metrů) a vede přes 2 kruhy. Začíná v pravé části stěny, přes dírky ke kruhu, odtud těžce mírně doleva ke 2.Q a od něj vzhůru, stále velmi obtížně do vřesu. V průvodci píší od 2.Q vpravo, což je prý lehčí. V září 2009 8. Přelez.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Jeřábí věž
cesta:
Čabelkova cesta VI
popis:
Solivým nástupem do koutku se spárou (pozor aby neujely nohy) a širočinkou ke kruhu. Dá se to odlézt po chytech a k prvnímu se nechá založit nějaká ta "dětcká hlavička". Po cvaknutí kruhu jsme to lezli vlevo stěnkou na balkonek a pak přímo širočinkou ke slaňáku na vrchol. Parádní a oblíbená klasická cesta.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Mezní branka
cesta:
Čárka nečárka, dober! VIIIb
popis:
Krátká stěnová novinka sportovního charakteru s 2K v JV stěně Mezní branky (působí zarostle, ale je to v pohodě). Pod 1.K jde dobrý uzel (není nutný) a mezi K jsou hodiny. Originál se leze od 2.K zleva po hraně (bílé stopy v rajbu). Mě to natlačilo nad 2.K vpravo přímo ke slaňáku, kde je na půl cesty zajímavá technická pasáž. Přesto bych nehodnotil více jak za VIIb. V cestě je potřeba se už trošičku hýbat a popřemýšlet, ale stojí za vylezení, když už se motáte kolem Čtyř gardistů.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Kudlanka
cesta:
Černej vzadu VIIa
popis:
Kratší cesta s dvěma kroužky, kde si krásně protáhnete kyčle. Nástup je otevřeným koutem (záda nohy). Jím k převislé pracující spáře (možná by šel nějaký uzlík). Pak je potřeba se našponovat, aby jste cvakli 1.kroužek. Kolem něj rozporem do žábovky a madel (smyce) a pak 2.K. Od něj lehce na předvrchol a přeskokem n.v. Pro menší určitě zajímavá gymnastika.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Eva
cesta:
Červenohnědé orosené jablíčko VIIa
popis:
Kratší cesta rajbasového charakteru přes hodiny a 2 kroužky. Působí špinavě, ale ve výsledku je to dobré, jen je lepší počkat na pár dní sucha. Od 2.K to tlačí lehce doleva přes dirku do žlábku, ale hezčí je to zprava hladkou hranou na tření (nohy drží perfektně). Neváhejte si jí vylézt, když už se budete motat kolem Polední a Pegase.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Medusy
cesta:
Česká cesta III
popis:
Cesta pro milovníky komínů. Krásný cca 30-40m dlouhý komín (záda/kolena a záda/nohy) na velkou věž, kam se moc neleze (tak 2-4 výstupy do roka). Ve 2/3 jde nějaký uzel, pak přelez položenou spárou na balkon ke slaňáku a odtud kolem jednoho z vrcholů do komína a jím až na hlavní vrchol, nebo přepadem do širočiny. Z vršku je parádní výhled - vřele doporučuju!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí zub
cesta:
Česká cesta  VIIc
popis:
Další z parádních cest, která vede po krásné ostré hraně. Nastupuje se z předskalí pod východní stranou věže (sem nejlépe zářezem pod pravou veží a překrokem komína) k prvnímu kruhu. Doporučuji kruh cvakat až z dobrých chytů, když jste nohama +- nad převisem, jinak si docela zabojujete :). Od kruhu na hranu a nádherným velmi vzdušným terénem ke 2.kruhu. Ze země to vypadá daleko, ale nebojte se, je to tak Vka a jde hodně smyček. Od 2.Q přímo vzhůru voštinovou stěnou ke 3.Q. Od něho krátkou stěnkou na oblou polici a vlevo ke 4., u kterého zaštandujte. Zatím cesta byla lehká a hezká. Teď ale přijde pravý Hruboskalský bouldřík. Chyty nad 4. kruhem jsou už postupem času značně olámané a stupy velmi vyšlapané... Tady nepomůže žádná rada, chce to prostě se nebát a těch pár těžkých kroků rychle vylézt. Je to těžké a vím o hodně pytlích a pytlících pověšených právě zde.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Ostrov
objekt:
Hradba
cesta:
Dlouhá hrana VI
popis:
Méně známá ale moc pěkná cesta v záp.části Ostrova.Autor Bělina, prostě dlouhá hrana, jištění slušné, lezení chrochtací.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Sušky
objekt:
Jižní předskalí Hlavní věže
cesta:
Doznění karnevalu VIIa
popis:
Možná něco mezi VI a VIIa.Z plošiny stěnou podál šikmé trhliny doleva na hranu, a cestou se nezapomeňte jistit.Jde to slušně při troše invence, doporučuju šťouchadlo a aspoň tři měkký lanovice.od konce trhliny a poslední smyce při hraně přes kruh.Doporučuju,i tu hvězdičku si zaslouží.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí věž
cesta:
Dračí spára VII
popis:
Celkem ostrá sedma pro ty, kteří nemají buňky na širočiny a spáry. Nástup je trošku bezkruhej, na předskalí. Následuje traverz s občas dlouhými kroky k prvnímu kruhu. Dál se leze přes spáru a stěnu ke druhému a širočinou přes další dva kruhy na vrchol. Nejtěžší je to asi mezi 3. a 4. kruhem. Jinak hezká expozice, nad 2. kruhem se toho už moc založit nedá, ale kruhy jsou rozumně dané a vymněněné.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí věž
cesta:
Dračí stěna VII
popis:
Jedna z nejhezčích cest ve Skaláku a možná i na písku obecně. Je přibližně 45 metrů dlouhá a má pouze 1 kruh. Jde ale krásně zajistit smyčkami včetně hodin, které mají tak 0,75 m v průměru. Nastupuje se v jižní části stěny na předskalí, odtud stěnou stále vzhůru. Smyčky jdou tutové, tak každé 3 metry. Lezení není těžké, navíc v pěkném pevném materiálu. Přibližně 5 metrů pod kruhem se nachází již zmiňované hodiny, vezměte si na ně opravdu dlouho smyci (3 metry?). Od hodin mírně zprava přes převísek (asi nejtěžší místo) a zářezem ke kruhu. Odtud nejlépe vzhůru (opět přes spoustu smyček) až na vrchol. Je také možné od 1.Q lézt vlevo k 2.Q a odtud spárou, ale nevidím v tom žádnou výhodu, stěna nad kruhem je krásná a lehká.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Sfinga
cesta:
Egyptská hrana  VII
popis:
Další z řady profláknutých hruboskalských sedmiček, která stojí za to. Leze se skoro nad turistickou cestou, což zejména o víkendech zajišťuje kvanta zvědavých diváků z řad turistů. My jsme ji lezli v týdnu, takže jsme naštěstí neměli tu čest :). K prvnímu kruhu jdou založit nějaké uzlíky, nad prvním jsou zase hodiny, ale chce to úzkou repku, aby se jimi dala dobře provázat. Zavazují se z dobrých chytů. Na druhým se může lézt přímo (VIIb), nebo doprava po hezkých chytech, kde jde krásná lanovice do hnízda. Třetí kruh je nový a dá se v něm štandovat. Dolézá se na charakteristickou hlavu Sfingy starou cestou za IV. Opět nádherný rozhled.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Čtyři gardisti
cesta:
Erotický komín 1/III
popis:
Něco pro milovníky úzkých komínů, ze kterých se nedá vypadnout. Nástup je v levé části JZ stěny (nalevo od širšího komínu c. Víno na kuráž). První tempa jsou na klíč, ale pak už se vsoukáte dovnitř a jedete jak žíznivá čára k borovici na jeden z vrcholů. Od borovice doleva přes vršek a krátkým přeskokem na hlavní vrchol s knížkou. Uzoučký komín jak má být.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Pevnost
cesta:
Etelin žlábek VIIa
popis:
Osobně doporučuju jít jinam.Postupně hodiny, kruh, kolem něj nejtěžší, dolez žlábkem tak za V ale už tam nezaložíte vůbec nic, zmínkám o nějakém mizerném uzlu nevěřte, zpod vrcholu je to smrťák a už tam byl. Takže jen kdo si opravdu věří. Teď aspoň sedí klasifikace, ale ve starým průvodci to bylo za pět...
Zapsal: Bořek


oblast:    
Albigna (Bergell - Švýcarsko)
objekt:
Spazzacaldera
cesta:
Fiamma via Sud 6a+
popis:
Cesta v J stěně Spazzacaldera v kompaktní jemnozrnné žule. Délka: 190m Množství délek: 7 (5c, 3b, 5b/c, 5b, 6a+, 5c, 5a) 1.délka - krátké stěno-rajbasové lezení (jištěno nýty) 2.délka - tatranský charakter - tráva a šotolina (nejištěno) 3.délka - sokolíko-spárové lezení (jištěno nýty) 4.délka - stěno-rajbasové lezení (jištěno nýty) 5.délka - stěno-rajbasové lezení s klíčovým místem přes převislý stupeň (velmi dobře jištěno nýty) 6.délka - stěnové lezení s klíčovým sokolíkem (jištěno nýty) 7.délka - stěno-koutové lezení (jištěno nýty) Sestup: levou stranou hřebene na cestu s mužíky (doleva sestup pod stěnu, doprava nástup pod místní panoramatickou dominantu Fiamma) Cesta je rozmanitá až sportovního charakteru s pěkným spárovým, rajbasovým a stěnovým lezením. Je velmi dobře jištěna nýty, ale v případě potřeby je možné perfektně dojistit friendy a čoky. Vřele doporučuji. (První dvě délky lze obejít žlabem pod fixní lano a nastoupit rovnou do pěkné části cesty. 1. a 2.délka je zbytečným a poněkud nelogickým pokusem o prodloužení linie.)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Ocún
cesta:
Fifanův sokolík VI
popis:
Jedna z největších klasik oblasti a výukový sokolík. Z turistické cesty vypadá těžce, ale není. Nastupuje se v náhorní stěně průlezem do údolní stěny, kde jsou velké hodiny na štand. Odtud se leze mírně převislou stěnkou přes madla vlevo vzhůru až tam, kde začíná sokolík. V jeskyňce pod sokolíkem jsou i hodiny na zajištění. Není na co čekat, vydejte se sokolíkem vzhůru, protože tohle není lezení, tohle je parádní procházka. Sokolík drží jak má, navíc až ke kruhu máte i skvělé díry na nohy okolo. Od kruhu díry mizí, ale sokolík stále drží, lezení je trochu silové, ale stojí zato.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Tři sestry
cesta:
Highway č.1 VIIa
popis:
Kratší, ale pěkná ruční spára luxusně odjištěná kroužky (stačí jen pár karabin). Ke konci se spára sice lehce rozšiřuje, ale také pokládá. Kráska je schovaná u Milenců mezi Lidovým vypravěčem a Culíkem, kde je v okolí pěkných a bezpečných cest hned několik.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Prachov
objekt:
Krkavčí skály
cesta:
Hladová VII
popis:
Cesta vede na Severní Krkavčí věž, nastupuje se z rozsedliny. Krátce komínem a stěnou na polici pod převislé břicho. Zde dobře zajisti smyčkami a přes břicho na polici ke kruhu (prodloužit). Pak do šikmé police která nás dovede na hranu (hodiny). Výše ke druhému kruhu. Kolem něj se dělá nejtěžší krok. Pak už pohodově na vrchol. Hezká cesta. Doporučuji z vrcholku pokračovat přepadem na hlavní věž.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Labák - levý břeh
objekt:
Gilotina (M)
cesta:
Hlavu na špalek VIIIa
popis:
Novější cesta, ve které si i psychicky odpočinete. Na cca 30m je 5bh + slaňovací bh. Lezení je pohodové, v položeném terénu po velkých chytech (pod 1.bh by šla i nějaká smyčka). Snadno vystoupáme ke 4.bh a od něj nás čeká pár pěkných rajbasových kroků (klíčové místo cesty). Dále na polici (velké hodiny) a přes 5.bh po velkých chytech ke slaňovacímu bh. Vřele doporučuji!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Labák - levý břeh
objekt:
Gilotina (M)
cesta:
Hlavu vzhůru VIIc
popis:
Cesta vede v levé části Gilotiny zleva při hraně přes 6 kruhů (má přes 30m). K 1.K (dodaný) snáze zprava za hranou a dále od kruhu ke kruhu, až ke slaňovacímu bh. Mezi 4. a 5.K jde chlupatou smyčkou obtočit malý kyz. Další slušný kyz, který podpoří před nástupem z police k 6.K, je nad policí vlevo ze směru cesty (vyplatí se prodloužit). Lezení je po menších chytech a stupech, jejichž počet a velikost s přibývající výškou narůstá. Nezbývá než vřele doporučit a opatrně pod 1.K.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Svatá Anežka
cesta:
Hluboký spánek VIIa
popis:
Cestu bych doporučil hlavně těm, kdo si chtějí vylézt bezpečnou cestu a trochu potrénovat širočiny. Nástup širší položenou spárou k horizontální poruše (napravo hnízdo na bambuláka) a stěnou po dobrých chytech k 1.kruhu. Odtud hurá do ramenní spáry a spárou kolem 2.kruhu k vrcholu (plocháč). Spára se pod vrcholem pohládá a mení ve spáru ruční (tutová žába s překvapením) a pak už nic nebrání výlezu n.v. s krásným výhledem do Údolky na Sokola.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Křeslo
cesta:
Houpací křeslo VI
popis:
Cesta stěnového charakteru při SZ hraně přes 2K. Smyčky nejsou potřeba. Vhodné pro začátečníky. Jen pro druholezce může být nepříjemné odlézt od 2.K, neb hrozí slušný pendl, ale není se čeho obávat.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Panenská věž
cesta:
Hrana starců VI
popis:
Lehká a perfektně zajištěná šestka,dobrá na rozlezení nebo srovnání morálu když to zrovna nejde.Doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Maják
cesta:
Hrana zapadajícího slunce VII
popis:
Klasika nastupující koutem úplně vpravo v náhorce Majáku. Leze se chytovatými spárami a vlevo potkáváme místní kuriozitu - starou skobu s očkem. Pak se jde dvojspárou kde je první těžší úsek, do velkého okna. Zde je možné zaštandovat v obřích hodinách. Z okna vylezeme vpravo na pilířek a jím ke kruhu. Cestou potkáme hodiny a ke kruhu je to docela pěkné lezení i když poslední krok před cvaknutím není zadarmo. V úrovní kruhu doprava a nad ním vlevo. To je nejtěžší místo celé cesty. Dolez je pak za odměnu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Liberecká věž
cesta:
Hřebenovka VI *
popis:
Šestka s hvězdičkou, hodně svérázná cesta.Postupně asi šest polic a nad nima dost hladké výšvihy, fixní jištění žádné.Ten nejvyšší výšvih se podle průvodce překonává stavěmním,ale není řečeno za co se oba aktéři mají jistit.Přelezli jsme to ve třech, sám jsem se napresoval do komínku mezi policí a oním výšvihem a jistil ty dva.Asi by mně z tý díry nevytáhli ani párem volů, ale lézt to ve dvou, tak vážně nevím.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Příhrazy
objekt:
ŽELEZNÉ VEŽE
cesta:
CHLAPSKÁ CHUŤ S OCASEM VIIc(VIIIa RP)
popis:
Pekna logicka cesta prez 3 kruhy. Prvni se zda vcelku vysoko, ale je to k nemu pomerne jednoduche. Staci nestratit hlavu. Po cvaknuti 1. krouzku zacinaji obtize. Po prekonani 2-3 kroku v blizkosti kruhu teren opet lehkne a az navrchol je to po dobrych chytech, jen cestou trochu natekaji bandasky.
Zapsal: Jandahnata


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dominstein
cesta:
Chlumova cesta VII
popis:
Cesta od českého předválečného horolezce Václava Chluma. Nejtěžší je nástup, kde se leze značně ošoupaným terénem a dva metry nad zemí se dělá jeden náročný krok s dlouhým přesahem do madla. Pak se dá obhoz a doleze se k 1. kruhu, kolem něho je to ještě trošku těžší. Traverz vpravo ke druhému kruhu je za lištičky, ale v pevné skále. U druhého se štanduje. Pokračování jde chytovatou spárou ke 3. kruhu a výše spárou a širočinou na vrchol. Jde dát několik obhozů. Na vrcholu překvapí zejména skutečnost absence slaňáku a knihy, je zde pouze dobírák. Ke slaňáku se musí slézt několik metrů komínem mezi vrcholy, kde je schovaný.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Kavčí (Kotlík)
cesta:
Chrastítková cesta VI
popis:
Vede v levé časti hlavní stěny. Při hraně vzlínáme k horizontálnímu zářezu (pozor ať neujedou nohy), kde jdou smyce a pak k prvnímu kruhu, dále k druhému a přímo na předvrchol. Zde je dobírák "hruboskalského typu" (dřík bez kruhu). Dobereme spolulezce a již lehce pokračujeme na vrchol věže. Krásná expozice v lehkém terénu, na pískovcové poměry i luxusně jištěná. Kdo chce, může si dát z Kavčí přeskok na Dívčí za dvě a "ulovit" tak obě věže.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Zelený drak
cesta:
Chrlič mechů VI
popis:
Ač na první i druhý pohled na vegetaci bohatá cesta, je přesto pěkná a dobře lezitelná. Skrývá se v rokli pod věží Velkopoříčská. Ve vhloubení lze ke kroužku založit smyčky snad po metru. Kroužek se cvaká pohodlně a následuje zajímavé překulení do širočiny a dolez na vršek. Zelenina opravdu nelimituje.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Večerní věž
cesta:
Jáma a kyvadlo VII
popis:
Kousek od Dlouhé hrany.Já jsem to lezl na hraně svých možností, ale jsou tam dva kruhy a nějaká smyce,tlama by neskončila moc zle. Podle schopnějších kamarádů moc pěkná cesta.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Džbán
cesta:
Janebova VII
popis:
Klasika, první ryze česká cesta v Ádru z roku 1935. K 1. kruhu to není vysoko, dá se cvaknout celkem dobře, ale pozor atmosféra zhoustne. Nad ním je poměrně těžký krok přes obliny a mělkou spáru. Musí se vylézt ze širočinky do užší spáry. Trochu to solí, ale pořád jste blízko u kruhu. Výš už hrozí podlaha, takže to chce velkou opatrnost. Ale chyty tu jsou a občas jde i smyčka. Když už se takřka loučíte se světem a myslíte si, že jedinej blbej krok vás může spojit s podsvětím, objeví se tutové hnízdo na lanovici (zhruba v úrovni přelezu do komína). V komíně už je to lepší pocit. Ale ještě vás čeká mnohametrová dřípárna k 2. kruhu. Pod 2. kruhem je takový nepříjemný výlez, ale dá se zajistit přes malé hodiny. U kruhu doberete spolulezce a dolez na vrchol je sice v měkkém, ale již vyloženě za odměnu. Jo, a na vršku si prodlužte lano a jistěte spolulezce zlehka, aby se nedřela měkká skála. Tahle věž je nádherná a každopádně stojí za výstup. Chce to ale zkušenosti a klidnou hlavu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Drábský sloup
cesta:
Janebova VI
popis:
Cesta vede z velkého balkónu v údolní stěně. Po překroku natraverzujeme trochu solivým terénem doprava na madlovatou hranu. Hned asi po 2 m lezení jde krásný obhoz. Pak ještě několik hezkých obhozů až ke kruhu a spárce. Kousek spárou není bezpodmínečně nutný, kolem jsou chyty. Vylezeme na solivou polici (jdou tam hezky různé smyce). Na polici se postavíme do madla (těžší místo). Je to zároveň perfektní místo na lanovici. Dolez je už po madlech. Krásná cesta na krásnou věž. Nelézt však na jaře, v díře ve stěně pod slaněním často hnízdí ptáci!
Zapsal: Jarda


oblast:    
Tisá
objekt:
Dvojčata
cesta:
Jarní cesta V
popis:
Pohodová a velmi oblíbená pětka přes jeden kruh. Vše po dobrých chytech, v dolezu jsou masivní hodiny.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Kapelník
cesta:
Jeschkeho stěna VIIb
popis:
Pěkný výlet po všech stěnách jedné z nejznámějších věží českého pískovcového lezení - Kapelníkovi. Cesta se nastupuje v levé části náhorní stěny a začíná - vlastně jako celá cesta - traverzem vlevo. Cestou k 1. kruhu, který je přeci jenom trošku výškově vzdálen, lze založit asi 2 smyčky, které se bojácnámu jedinci celkem šiknou. Od kruhu, ve kterém se štanduje, se leze přes převísek těžce vzhůru a mírně doleva k velkým hodinám. Do nich si vezměte rozhodně dlouhou smyčku (tak 3-4 metry se hodí :) ). Od hodin se vracíte zpět vpravo do úzké spáry, podél níž lezete celkem daleko vzhůru nic moc. Ale nebojte, cestou jde pár hezkých smyček. Nad spárkou se na vás směje časem velmi sešlý kruh. Pokud ho cvaknete, doporučuji prodloužit. Ale není nutné ho cvakat, 3.Q se nachází asi 3 metry nalevo od vás a leží v nádherné expozici, v pravé hraně Údolní stěny. V něm se opět štanduje. Od něho následuje jeden z nejhezčích traverzů, které jsem kdy lezl. Vede přes celou údolní stěnu Kapelníka a má tak 20 metrů. Lezete stále lehce za velké desky, a dáváte si tutové obhozy, až ke 4. A poslednímu kruhu. Doporučuji však nezabloudit, pár lidí tam již prý dolezlo až do Funkeho cesty... V kruhu zaštandujte. Od kruhu se leze mírně vzhůru a doleva, kde vás čeká asi nejtěžší krok cesty. Musíte se přes hranku přehoupnout do rajbásku. Chce to jenom vědět, že za hranou čeká, celkem daleko, slušný chyt. Pak už je to k vrcholu jenom kousek, tak 10 metrů lehkým rajbáskem s možností zajištění v několika hodinách.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Prachov
objekt:
Sluneční věž
cesta:
Jihovýchodní hrana VII
popis:
Travnatými policemi krátce koutkem na balkón. Zde je dobré založit kvalitní jištění. Jde sem lanovice a někdo tvrdí, že tam jsou v hraně i hodiny (nehledal jsem, nenašel jsem). Pak traverz na hranu a ke kruhu. Hezké madlo pod kruhem někdo používá i jako obhoz. Dostat se od madla k 1. kruhu je ale docela oříšek při kterém trošku zatrne. Pak už je to docela pohodové lezení přes další dva kruhy.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž
cesta:
Jihovýchodní roh VI
popis:
Krásná, vzdušná a dobře zajistitelná cesta. Krátce a lehce rozsedlinou nahoru, pak krátký traverz (hodiny) vlevo na hranu (první těžší krok v cestě). Pak po hraně (smyce) a levým obloučkem pohodově k prvnímu kruhu. Od něj výše a vlevo do koutku, kde je další kroužek (dříve skoba). Nad ním je další těžší místečko. Dolezeme pod velký převis k poslednímu kruhu. Zde se dá krásně odpočinout. Těžším krokem jdeme doleva do zářezu s madly, traversujeme vlevo do spáry a na vrchol.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hřensko
objekt:
Velký tetřev
cesta:
Jihovýchodní stěna VIIb
popis:
Hezká cesta zajištěná kruhem v tom správném místě. Nad ním je to nejtěžší, pak se jde vpravo při hraně stěnou přes hodiny na vrchol. Moc hezké stěnové lezení.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Velikonoční věž
cesta:
Jihozápadní cesta VII
popis:
Věž se nachází vedle Jenovefy. Cesta se jde stěnkou po hraně koutku k prvnímu kruhu. Pod kruhem mírná nejistota v sypkých nohách, ale madla se dají najít všude. Nad kruhem stěnové lezení s jedním tenkým uzlíkem na balkón (obhoz). Pak doleva (smyčky ve spárce) a nahoru do prohlubně (tutová lanovice ve spáře), stěnou mírně vpravo (symbolické hodiny) přes bočáky k vrcholu. Hezky zajistitelná dlouhá cesta, hruboskalsky přívětivá. Je třeba umět smyčkovat, kruh je jenom jeden a hodně nízko u pasu...
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Trůn
cesta:
Jihozápadní cesta V
popis:
Traverzem z náhorní strany se dostaneme do nádherné expozice. Je to solivé a křehké, ovšem po velkých madlech, hodinách a obhozech. Na hraně nás ještě čeká kruh a od něj už krásný dolez s krásnou expozicí okolního Skaláku pod sebou a kolem sebe. Jištění je třeba prodloužit a volit tak, aby se nedřela skála. Výhled z věže taky stojí za to.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Hladká věž
cesta:
Jižní cesta VIIb
popis:
Opticky velmi lákavá cesta, jedna z nejznámějších klasik na Suškách. Nastupuje se vlevo v údolní stěně, několik metrů, pak na hranu. Zde jsou sice dobré lišty na nohy, ale oblé chyty hýří nejistotu. Tím spíše, že se níž nedá moc co založit. Borhák je dodaný dodatečně a i tak se příliš dobře necvaká. Tak opatrně. Pak traverz po škrabkách vpravo do středu stěny ke kyzu a výše do spáry (madlo a tutové hnízdo na menší bambuli). Spárou, smyčky jsou, ale chce si to pohrát, k šikmému sokolíku. Pod sokolíkem to trochu ztuhne, když držíte sokolík, máte konečně pocit dobrého chytu. Sokolíkem vpravo k madlu a dobrým stupům. Zde se dá celkem fajn odpočinout, založit tlustou lanovici a pohrát si s mělkým obhozem. Výše přes převísek pomocí dobrých škrabek a vlevo chytnout madlo ve výlezovém koutku. To už je pohodička. Odvážná cesta, která jde po trochu snaze vysmyčkovat takřka po dvou metrech. Chce to mít však s sebou celou škálu smyc, především lanovice se uplatní.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Křížový král (Lamprda)
cesta:
Jižní hrana VII a-b
popis:
Asi před 20 roky vyhlášená lahůdka, a asi platí dodnes.Lezl jsem 2x-3x. Nástup koutkem vlevo od vlastní hrany, pak travers na hranu.Tam bejvala nějaká hnusná erární smyce, nezbylo než věřit.Nad tímhle "jištěním" cvaknout první kruh platí za nějtěžší místo, přičemž je velmi pravděpodobný že dlouhý jako já to maj výrazně snažší.Někde vpravo od spojnice erárka-kruh jsou prý malé hodiny, to jsem přehlídnul.Dál už hezké lezení, jištění velmi slušné,těžší než VIIa to podle mě dál už není.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Lvíček
cesta:
Jižní komín III
popis:
Uzoučký komín, v kterém se láme chleba v prvních 2 metrech, kdy se do něj ještě nenacpete celí a tak si prověříte svou širočinovou techniku. Zakládání je zbytečné - nádech postačí. Na balkoně si můžete cvaknout kruh z "JZ pilíře", ale doporučuji prodloužit. Závěrem - snadná, ale málo lezená cesta na vršek s pěkným výhledem na Sokola a Kočku.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Princ (V)
cesta:
Jižní sokolík VIIa
popis:
Pěkné lezení, pokud máte rádi škvíry. Nástup prstovkou, která jde lézt na sokola (dobrý uzel) do tutové žáby (uzly) a spárou (uzly) dále na balkon (stromek) odtud na S hranu a tou (rajbas) n.v. Nejtěžší je nástup (než se dostanete do žáby), pak už snadno, ale opatrně na balkon. Rajbásek může potrápit, ale spíše hlavu (je snadný).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Skaut
cesta:
Jižní spára IV
popis:
Nejprv koutem to jeskyňky, pak traverz do spáry, kousek výše jsou hodiny. Leze se stěnkou vpravo od spáry. Štanduje se v hodinách po cestě. Výlez je trošku těžší. A proč vlastně budete mít z této cesty kro lezení i jiné zážitky? Uvidíte ji totiž čas od času v televizi. Právě tato cesta byla lezena ve filmu "Jak dostat tatínka do polepšovny" coby cesta na Dračí zub.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Tisá
objekt:
Jánusova hlava
cesta:
Jižní stěna - varianta VII
popis:
Ze země vypadá těžší než je. Lištičky jsou příjemné na držení i jako stupy. Cestou ke kruhu jsou malé hodinky, kruh se cvaká docela dobře z bočáku. Od kruhu mírně vpravo (těžší krok) a do díry (menší hodiny) a zleva již snadno na vrchol asi neznámější věže Tiských stěn.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Střední věž
cesta:
Jižní traverz V
popis:
Výrazným koutem lehce a stěnou vpravo po madlech k prvnímu kruhu. Zde lze založit bezpočet smyček. Dále vpravo k velkým hodinám, kde se vyplatí mít s sebou velmi dlouhou smyčku na provázání. Pak trošku obtížněji nahoru k 2. kruhu. Teď přijde klíčové místo, traverz. Chyty dobré, nohy nic moc. Nechce se to zastavovat, nohy pořádně rozkročit. Poslední chyt v traverzu je bezedné madlo ;o). Následuje 3. kruh, kde se obvykle štanduje. Dolez už je v lehkém, s množstvím potencionálních smyček. Akorát pozor na výlez pod vklíněný balvan. Chce se to trošku poskládat. Moc hezká cesta s mnoha příležitostmi k vylepšení i tak výborného zajištění.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Prachov
objekt:
Obelisk
cesta:
Jižní traverzová VII
popis:
Druhá oblíbená cesta na Obelisk (první je Východní c.). Nastupuje se přímo z turistické cesty osoleným terénem do železité trhliny. V ní se dá zakládat, ale žádné zázraky nečekej. Výše potkáš hodiny a o kus dál kruh. Od něj se dáš šikmo doleva hezkým terénem k druhému kruhu, který je u hrany. Výše je asi nejtěžší lezení v cestě, ale netrvá dlouho a stojíš na polici ze které kolem slaňáku dolézáš na vrchol. Nejtěžší v cestě je krom lezení poslouchat řeči turistů a nápěv písně "Proč bychom se báli na Prachovské skály".
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Kerstin
cesta:
Jugoslávská rapsodie V
popis:
Nástup v SZ stěně širokou spárou a jí (po 2m se rozšiřuje) do úzkého komína. Jištění krom těla žádné, ale za to se nedá vypadnout (i kdyby jste se snažili). Z komína se doleze na předvrchol (hrot) a výšvihem snadno n.v. Oblast je málo navštěnovaná, věž přesto suchá a čistá. My (v r. 2016) ulovili 11.přelez od r. 1989. Komu by se nezdála nástupová širočina, může vzít za vděk některému z komínů na JV věže.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Jezinka
cesta:
JV stěna V (III)
popis:
Cesta vede v JV stěně, jak název napovídá. Nastupuje se položenou spárou (není nutné lézt spárově) na polici (bambule). Doleva ubíhajícím odštěpem pod kruh. Od něj rajbasem přímo vzhůru (původně se od kruhu stavělo - III). Cesta je bezpečná, nezáludná, což se na jejím stavu poněkud negativně podepsalo.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Teplické skály
objekt:
Sokolík
cesta:
JZ spára VI
popis:
Pokud si chcete vylézt pěknou, superbezpečnou spáru a nevadí vám obecenstvo, tak JZ spára je to pravé ořechové. Spára je kolmá až lehce položená žábovice ozdobená 2 kroužky. Mezi jdou nějaké uzly a menší bambule. Nad 2. kroužkem hodiny a pak už se zaleze do úzkého komínku a nic už nebrání cestě k vrcholu. Tady žádnou zradu nenajdete a cesta vypadá i od pohledu lákavě!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Svatodušní věž
cesta:
JZ stěna VI
popis:
Nastoupit se dá přímo na polici pod kruh, nebo snadněji traverzem zprava. Přes kruh svižněji, ale po slušných chytech k hraně a na vrchol. Cesta je již dost zničená.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Blatník
cesta:
Kalfeřtova hrana  VI
popis:
Pěkná, ale trošku méně jištěná cesta. Nastupuje se na pravé jižní hraně věže, tam kde začíná i nástup do traverzu Údolní cesty. Cesta je poměrně jasná a navede vás sama. Smyčky mi nepřišli úplně tutové (až asi na 1 v půlce) a lezení není už asi tak lehké jako kdysi. Ne, že by to nešlo, ale už jsem lezl i lehčí cesty. Poličky jsou většinou mírně oblé nebo sklopené, zato máte super nohy. Od kruhu je naproti tomu lezení parádní. Nejdříve mírně vlevo, poté vzhůru a zpět vpravo za hranu. Tady začíná nádherný pás kyzů, do kterých si zavěsíte klidně loket a smyček rozdáte kolik chcete. Na vrchu už jenom lehká spárka nebo rajbásek. Hezká cesta, ale doporučuji být už trošku rozlezený.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí zub
cesta:
Kauschkova hrana VII
popis:
Už se opakuji, ale opět patří mezi perly oblasti. Nastupuje stejně jako Česká cesta, ale při dolezu na předskalí se leze doprava vzhůru a za hranu k 1.Q, kde se zaštanduje (možné je také nastoupit přímo ve spádnici hrany spárou nebo z předskalí průlez jeskyňkou a odtud spárou). Od 1. kruhu následuje nejtěžší místo cesty, a to velmi exponovaný traverz v převisu zpět za hranu. Chce si to jenom rozmyslet, kam dát ruce a nohy, nebát se a mít trošku síly. V traverzu je hnízdo na smyčku, ale neparat. Za hranou následuje, podle mě, nejhezčí stěna ve Skaláku. 2. kruh máte tak 15 metrů nad sebou. A zrovna v tomhle případě je škoda, že není ještě dál a stěna delší. Lezete přes krásné pevné kyzy stále rovně vzhůru a rozdáváte smyčky kde chcete. To jenom pro pojištění, abyste tím blahem nevzlétli do oblak. Nádhera!! Ve 2.kruhu, ve kterém zaštandujte, zbývá na vrchol jenom pár metrů. Jenom doporučení – lezte mírně vlevo žlábkem a ne přímo vzhůru. Tam na vás čeká poměrně těžký výlezový rajbásek, který klidně můžete vynechat :).
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Gahlerova věž
cesta:
Kauschkův žlab VII a
popis:
Klasika z roku 1904.Na konci nástup. koutu jdou dně perfektní smyce, ale je třeba si s tím pohrát, odlez od nich ke kruhu je nejtěžší místo cesty.Pravá ruka se dá natemovat do jakési spárky, pak si to dobře prohlídnout a vystoupat nohama. Když máte pr. ruku někde v úrovni pupku, už to ustojíte i bez držení a cvakáte kruh. Nad ním začíná vlastní žlab, vyrovnaný lezení dost rozporem což mi vyhovuje. Vě žlebu jde založit několik smyček, žádná sice není stoprocentní ale aspoň některá by tam myslím zůstala. Dolez ze žlabu na vrchol je rajbák a vyvažovačka, nic moc jistýho, ty smyčky pod váma budou moc příjemný.Konec.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Nenitověž (M)
cesta:
Klabzubův ležák VIIa
popis:
Rozmanitá cesta, kde najdete jak lámavou stěnku, tak převísek, sokolíčka, dírky i ruční spáru. Nastupuje se již zmíněnou (poněkud) lámavější stěnkou k plitkému hrotu (chlupatá smyce na obhoz) a traverz doleva (několik hodinek na podporu morálu) pod převísek. Jemně přes něj za spoďáky do sokolíku (madlovitý) - jde uzel, pak nohy na tření a cvaknutí jediného kruhu. Od něj z prava stěnkou pomocí dírek do ruční spáry a n.v. Do spáry se vám asi nepodaří nic moc namontovat a ne vždy je žába tutová - tím spíše blížíte-li se vrcholu, kde se ale lehce pokládá. Pod kruhem nedoporučuju padat, neboť jištění není 100%, ale dopad vypadá nadmíru dobře. Řekl bych místní svižné VIIa, u kterého se určitě zapotíte a pěkně si zalezete.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostaš
objekt:
Devětadevadesátka
cesta:
Klášterní VIIa-c
popis:
Klášterní je moc pěkná, exponovaná a bezpečná cesta v tvrdym písku s jedním kroužkem. Z terasi na SV se nastoupí do sokolíku, čímž už se dostanete do pěkné expozice a pokračujeme krátkou ruční spárou k horizontální poruše plné velkých hodin (celou cestu jde spousta tutovejch uzlíků). Pak pokračujeme stěnou po jemných chytech ke kruhu (cvaká se dobře) a kolem něj protančíme na hranu k poličce (dobré balanční cvičení) a bazénovým trikem na ní. Pak už jen chytit madlo a jste na vršku. Výška lezce markantně ovlivňuje lezecké obtíže (hlavně ve výlezu z police, kde jsem do madla nedosáhnul - takže 180cm a víc sebou!). Ohledně obtíží, tak pro mě min. VIIb, ale spíš VIIc. Pro vyšší tak VIIa vklidu. Věž Devětadevadesátka je hned vedle Cikánky, kam vede taky lákavá Stará cesta.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Čertův most
cesta:
Klempířská VI
popis:
Nástup věčně vlhkou spárou (dobrý uzel) na polici (uzle) a tenčí spárou ke kruhu. Smyčky dobré, pod kruhem jeden svižnější krok, ale pak už cvakání z dobré žáby. Pěkný oblez kruhu (klíč cesty), pak nakulení na hranu (trochu špinavé) a hurá na předvrchol. Tady kruh a čistě (těžší), nebo se stavěním na vrchol (most). Druholezec si při "pádu" u druhého vychutná krásnou houpačku do okna tvořeného vrcholovým mostem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Sokolí věž
cesta:
Klikata spára VI
popis:
Je to pěkná spárka, která místama pěkně kouše, ale dá se také očůrat stěnově. Tato cesta není obtížná a doporučil bych jí všem, kdo začíná lézt na písku. Je tu totiž obrovská možnost zakládání a procvičit si práci s uzlíkama na lehkém terénu. Sice v této cestě není ani jeden kroužek, ale to vůbec nevadí.
Zapsal: Jandahnata


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Železné věže
cesta:
Klikatá spára IV
popis:
Hezká lehčí cesta která krom názvu nemá se spárovým lezením příliš společného. Je to širočina s železivci po obou jejích stranách. Díky kyzům je zde mnoho madel které usnadňují výstup. Možnost založit dobrou smyčku je sice až poměrně vysoko, ale lezení je to vcelku jednoduché a k vrcholku lehknoucí.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Bratranecká
cesta:
Klikatka III
popis:
Bratranecká věž u Krále nabízí na Adršpach nezvykle snadné, rozmanité a čisté lezení ve velké stěně s překrásnými výhledy na město. Nastupuje se z balkónu a po stupních stěnou vzhůru (stromy k obhození) pod spárokomín. Jím na polici (jde to i vnitřkem), doleva pod sokolík (uzle) a jím do okna. Zde jsou obří hodiny a je vhodné zaštandovat (pohodlný štand s parádním výhledem). Dále se dá jít venkem širočinou, nebo lépe prolézt oknem do komína a jím na plato (hroty, hodiny a souška). Odtud snadno vrcholovým žlábkem na vrchol. Vhodné pro začátečníky.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Vztyčená věž
cesta:
Kocovina VIIc
popis:
Pěkná, technická hrana přes 2 kroužky na Vztyčenou věž (spíš známá jako Komunista). Nástup podél hrany je snadný (hodiny), cvakání 1.kruhu z dobrého chytu (až nad madlem). Pak svižná technická pasáž k 2.kruhu a nad ním (chce se to dobře stavět). Balkon s velkýma hodinama (měl jsem pocit, že jsou ve spodní části načatý) a tutovou větší lanovicí v horizontální spáře nad hodinama. Od ní už jen kousek na vršek, ale ještě se trošku leze. Chce se to opět dobře postavit (krapet nepříjemné na tření) a nasáhnout oblý vrchol, kde po srovnání už najdete madlo. Delší by ho možná našáhli i dřív, ale toť otázka. Když máte madlo, tak už je vrchol v kapse.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Hronovské věže
cesta:
Kokšova VIIa
popis:
Překrásně vyhlížející ramenní spára, která protíná celou věž, takže se můžete během lezení kochat pohledem na druhou stranu. Nastoupí se takovým zahleněným koutkem a opatrně se natraverzuje do rajbu k 1.kruhu. Pak celkem snadno do kouta k již zmíněné ramenní krasavici. Ke 2.kruhu to jde celkem snadno (koleno se krásně vleze), ale oblez kruhu je už jiné kafe. Koleno se už do zúžení nevejde a spára je jak vyfrézovaná, takže ani náznak chytu, ale po pár nepříjemných tempech se spára znovu rozšíří a pouští vzhůru, kde se rozšiřuje v úzkčý komínek - to je už posekáno. Cesta je krásná a s dodaným 2. kruhem i bezpečná. Při pomyšlení jeho absence v klíčovém místě se mi lehce svírá nejen hrdlo a zmocňuje se mě pocit bezmezné úcty k prvovýstupcům Kokšovi a Bohadlovi.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Bišík
objekt:
Malá bašta
cesta:
Košťálová hrana VIIb
popis:
Nástup pohodovým, leč zelenějším koutem se spárou (je to přece jen sever) k 1.K (pod kruhem jde i něco založit). Nakulením na hranu a oblou hranou přes 2.K na balkon k borovici a stěnou n.v. Pěkná technická rajbasová cesta, která je dle mého spíš za VIIa. Dobře odjištěná - morál můžete nechat doma.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Partyzán
cesta:
Kouř z náklaďáku VIIb
popis:
3.července 1981 Miloš Šimůnek stř. a Štefan Berežný udělali zajímavou rajbovou cestu přes jeden kroužek v údolce Partyzána. Nastupuje se chytovatou stěnkou (celkem to tahá, ale jde uzel) na balkon. Po něm doprava a krachlovitou stěnkou šikmo doprava vzhůru (obhozy a uzle) k jedinému kruhu (k němu zajímavý zdvih, ale se smycema u nohou). Od kruhu následuje hóóódně vysoký krok bez rukou (výška lezce rozhoduje - doporučuju nad 180cm, ale jde to i bez nich). Pak už se dá i o nějakou tu oblinku otřít dlaněma a jsme na polici. Odtud už jen lehkým rajbíkem na vrchol, ale člověku se do toho moc nechce (pod nohy jde namontovat plocháč na povzbuzení, ale nezkoušel bych ho), protože ke kruhu už je to kus cesty. Z vršku doporučuju napojit se na "Vyhlídkovou cestu" na Drábský masiv.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Daliborka
cesta:
Kouřová stěna VIIb
popis:
Legendární cesta pískařské historie si zaslouží trochu hlubší popis. Cestu vytvořil slavný turnovský horolezec Joska Smítko společně s Ladislavem Fifanem Vodhánělem během svého ukrývání před nacisty v místních skalách. V této cestě bylo poprvé použito písmenko za římskými číslicemi a tak byla poprvé na světě ustanovena pískovcová klasa s jemnějším dělením na písmenka. Nyní k samotnému popisu výstupu. Cesta se nastupuje charakteristickou spárkou. Nástup do spárky je převislý, ale lze si ho pojistit relativně dobrým obhozem. Na začátku lze ještě nohama doře stát ve stupech. Zde je dobré si v klidu do spáry instalovat nějaké ty lanovice pro sichr. Vůbec je dobré věnovat zvláštní pozornost kvalitě smycí umístěných ve spárce. Jejich význam pro bezpečnost dalšího postupu je totiž klíčový. Spárkou uděláme pár temp ke spárovému spoďáku. Na pěst bere dobře. Ještě pro jistotu poštelujeme nějakou tu smyci (tenčí bambule je ideál), a levou rukou přesáhneme hodně do leva do dvouprstové kapsy. Nohama projdeme na tření stěnou a hodně rozkročení dosáhneme horizontálního stupu v zářezu. Kruh je ještě mimo dosah. Musíme se opatrně srovnat a za jemný bočák-spoďák vyrovnat těžiště a pocupitat v zářezu doleva, blíže kruhu, abychom ho mohli konečně cvaknout. Toto je asi nejnepříjemnější krok v cestě, rozhodně to chce klid. Padat pendla do smyček by se nemuselo vyplatit. (Ještě třeba dodat, že kruh je nový, nerezový a poněkud posunutý oproti původnímu umístění tak, že se hůře cvaká a člověk musí udělat ještě onen jeden nepříjemný krok navíc.) U kruhu dobereme spolulezce nebo to lze prý oblézt čistě (za VIIIc), ale autoři to takto beztak nešli. Od kruhu se stavěním (vlezeme spolulezci na ramena) dostaneme rukama do přijatelných chytů pod zářezem a tímto charakteristickým zářezem pak lezeme nahoru. Je takový zvláštní, asi nejtěžší místo je dva metry před balkónkem. Silnější uzly, bambule do něj sice jdou, ale otázka jak by při případném pádu zabraly. Chce to lézt opatrně, pravda však je, že jakmile se zářez narovná, jde do něj tutová lanovice a výše už i hezky bere jeho ostrá hranka. Na balkónku nad zářezem jde obhoz a v koutové spárce dvě tutové smyce, než se železitou stěnkou propracujeme pár metříků k 2. kruhu. Od 2. kruhu ještě krátce vylezeme koutkem na balkónek (bere to dobře). Na balkónku obhozy, traverzujeme vlevo k širočině (další obhoz). Širočinou se postupně propracujeme, nejlépe levým bokem, přes dva balkónky na vrchol. Někdo říká, že nejtěžší na cestě je ten závěr. Pravda je, že makačka to je, přesto ve srovnání s ádrovskýma širočinama nesrovnatelně jednodušší. Zde jsou totiž občas i chyty. Netrvá dlouho a jsme u dobíráku. Celkově je tato cesta obtížnostně dost vyrovnaná. Rozhodně se nedá říct, že stačí překonat těžké místo a zbytek už je jen triviální lezení. Taky pády zde nejsou ničím příliš vyjímečným a některé nemusejí končit bez následků. Rozhodně si tato cesta zaslouží přístup s respektem a to nejen pro svůj historický význam. Odměnou za výkon je však překrásný výled z vrcholku Daliborky, který patří mezi nejhezčí výhledy v Českém ráji a asi v celé republice vůbec.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Věž Milana Černého
cesta:
Krikava VII
popis:
Pohledově odrazující cesta s jistým kouzlem. Vystraší i potěší. Nastupuje se krátce stěnou, do tenké spárky. Na úvod jde tutová lanovice. Pak spárkou (ovšem jsou tam chyty, spárová technika není nutná). V horní části spárky je asi nejtěžší místo cesty. Ve spárce jdou smyce, ale chce si to určitě vzít pěchovátko a pohrát si. Sokolík je už v pohodě. Tím se dostaneme na balkón a z balkónu vlevo trhlinou ve stěně na vrchol.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Malá nebeská stěna
cesta:
Kristova léta VIIa
popis:
Hned vedle Marty, společný první kruh.Hvězdičku si asi nezaslouží ale pořád je to lezitelná a slušně zajištěná sedma.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Ostrov
objekt:
Bludiště
cesta:
Krvavý papoušek VIIb
popis:
Pěkná a dobře odjištěná stěnovka od Běliny a spol., kterou nenajdete v průvodci. Masiv Bludiště se nalézá hned za věží Soudek, kde vás praští do očí cca 20m linka s 3 kroužkama. K 1.K to jde snadno a dobře se cvaká. Od něj nejtěžší část cesty (kruh oblézt zleva) za oblejší chyty do dobrých lišt a pak už snáze přes 2. a 3.K na temeno (chybí vrcholovka). Celou cestu je potřeba lízt a není ani potřeba zakládat vlastní jištění (asi by ani nebylo kam).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Kozelka
objekt:
Stěny
cesta:
Křížová 7-
popis:
Na mě už hodně těžká cesta, úplně čistý to nebylo.Ale jinak si myslím že moc pěkná, jištění OK, bát se není čeho.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Vrátný
cesta:
Kuplířská VIIa
popis:
Pěkná a hlavně pohodová "sedma" na rozlezení nebo dolezení (údajně nejlehčí v Ádru). Cesta začíná přepadem, který vypadá hůř, než jaký ve skutečnosti je. Pak na sokola (uzel) do uhýbající spáry (žába, pěst, rameno a nakonec i prdel) a na balkón (zde radši zaštandovat u borovice). Dále vpravo uzoučkým, ale rozšiřujícím se komínkem do rajbu ke kruhu a přes něj (pěkné kroky) n.v.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž
cesta:
Kuttův roh V
popis:
Když už jsem tu našel svůj oblíbenej Jižní travers,tak mi to nedalo... Docela dobrá rozcvička na morál.Nástup přímo na polici pod slaněním, štand za blok tutovej.Dál bych opisoval průvodce, ten kruh je opravdu hned v místě na který z nástupu už není vidět:).Pád pod ním by asi neskončil 100% dobře ale fatálně taky ne, na podlahu je ještě daleko.Není k němu ani zvláštní důvod, kromě zpanikaření.Na prvním bych doporučil, kdo umí aspoň VIIa.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Srab (masiv)
cesta:
Lepra VIIa
popis:
Lepra je přívětivá spára na Sraba. Nastupuje se kraťoučkým komínem u pravé hrany Sraba. První kroužek se cvaká snadno po vyklonění z hrany. Pak už se dostanete do spáry. Zprvu prstovka, ale pak už jdou žáby. Čím víc je to do kopce, tím líp drží (možná i nějaká smyčka by utrousit šla). Po pár tempech se spára položí a rozšíří (jde dobrá tlustá lanovice). Dále snadno širší, položenou spárou (hodiny, jde i bambule) k 2.K. Dvě tempa na klíč a už bere hluboko žába. Nějaké smyce by ještě šly, ale je lepší už valit na vrch - jsou tam už i stupy a žáby drží. Na temeni dobrat za strom a pak originál krátkým přeskokem (seskokem) ke knížce, nebo lze obejít lesem a z náhorky snadno stěnou ke knížce. Klíč cesty je kolem a nad 1. kruhem. Masiv Srab se nalézá nalevo mezi Karlíkem a železným žebříkem. Lepra je první spára zprava.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Křeslo
cesta:
Lízání smetánky VI
popis:
Nástup (silové) přes převislá břicha v SZ stěně (napravo od Z hrany) přes 2K (cestou i hodiny byly) na pilíř. Dále "SZ cestou" n.v. (smyce asi šly a už to nebylo těžké).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Mnich
cesta:
Májová cesta VIIb
popis:
I když z dálky budí značný respekt, z blízka je o poznání přívětivější. V téhle stěně je sice pouze jeden kruh, ale přesto se dá dobře dojistit smycema. Pod kruhem jdou obhozy. Nad kruhem se jde doleva na hranu. Celkově lehká cesta po madlech v kolmé skále. Krásná expozice.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Ostrov
objekt:
Malá nebeská stěna
cesta:
Marta VIIb
popis:
Hodně známá cesta, tři kruhy, hezký lezení po ty co aspoň tenhle stupejň uměj.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Sušky
objekt:
Samotář
cesta:
Maškova cesta VIIb
popis:
Cesta je mírně previslá a má borhák a jeden kroužek. V této cestě se nalézají samé velké a dobré chyty. Je zde jen jeden malý problém nad kruhem a to pouze jeden krok a rázem jste na vrcholu.
Zapsal: Jandahnata


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Kavčí (Kotlík)
cesta:
Maturitní cesta  VIIc
popis:
Docela hezká a dlouhá cesta. Nastupuje stěnou se spárkou, kterou se dostanete na polici. Po té vlevo až na hranu, za kterou čeká 1.kruh. Při cvakání se hodí trochu opatrnosti, cestou se mi nepodařilo založit žádnou smyčku a sice máte madlo, ale na druhou ruku než byste potřebovali... Od kruhu následuje moc pěkná hladká stěna, kterou prostoupíte za pomoci chytů a stupů v hraně nebo přímo stěnou (vlevo prý lehčí, nevím). Tohle bylo nejtěžší místo v cestě a dále vás čeká jenom lezení krásnou stěnou s dalšími 2.kruhy a několika smycemi. Zaštandujte na předskalí v dobíráčku a až teprve pak dolezte na hlavičku – zamezíte tak zbytečnému ničení hrany věže.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Střelmistr
cesta:
Nahatá V
popis:
Relativně nová cesta (spíš cestička) u pískovny, která je ideální před koupačkou. Sakum prdum to má max. 8m a jeden kroužek, ke kterému se dostanete pohodovým rajbíkem a od něj n.v. žlábkem. Nástup (tuším) ze Z či JZ.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Lájoš
cesta:
Náhorní IV
popis:
Jednoduchá a celkem pěkná cesta na vrchol s perfektním výhledem na město - Ádr jak na dlani. Komínem mezi Lájošem a Sucháčem (není v průvodci) snadno na balkon (2 tutové uzly a pařízek). Z balkonu nejsnadněji traverz doleva za hranu (dobré chyty, dostatek hodin a pěkná expozice). Dále při hraně přes sokolíkový chyt (uzel) n.v. U této cesty rozhoně neplatí známé pořekadlo: "Milan Rusý lezení ti zhnusí!" Tahle se Rusákovi povedla.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Orel
cesta:
Náhorní VI
popis:
Náhorní má dvě varianty nástupu. Buď originál zprava koutovou spárou na balkon nebo také zleva za hranou pěknou širočinkou (ve které dost pomůže sokolík) taktéž na balkon. Zde dobrý uzel vpravo od balkonu (pod něj velká bambule). Dále širočinou na další balkon (opět pomůže sokol ve spáře, kde je i hnízdo na slušný uzlík - dá práci najít). Z druhého balkonu se nenechte zlákat kruhem, který je v rajbu přímo před vámi (svižné)!!! Jděte doprava kolem bloku (obří obhoz) a lehce dolu do skalního okna. Jím a přepadem na předvrchol a dále přepadem ke kruhu a po hraně n.v. Je to stará klasika od Georga Richtera z roku 1925 na vršek s pěkným výhledem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Dědečkova předkožka
cesta:
Natržená uzdička VIIa
popis:
Krátká cesta stěnového charakteru (ideální před koupáním). Nástup stěnkou po chytech ke kruhu (bez problémů). Odlez rajbasového charakteru (klasická plácačka) na ukloněnou polici (slušný uzlík, nebo schwebe za borovici) a rajbasový výlez lehký, ale ještě může prověřit. Moc se to neleze, trocha jehličí, ale je to blízko cesty (u Babiččiny lenožky) a nechodí se do kopce. Zn. nezáludné!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Lebka
cesta:
Nedodělaná cesta VII
popis:
Asi nejlepší způsob jak se dostat na klasiku oblasti. Nastupuje se v koutě v jižní části stěny. Koutkem (smyčky) pod převis(tutové lanovice), vlevo ke kruhu a odtud těžce přes bříško na poličku (v jeskyňce tutová smyčka) a odtud koutkem na polici pod vrcholovou hlavou. Tady cesta končí, neboť lezení na vrcholovou hlavu je, vzhledem k nestabilitě, zakázané.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Kobyla
cesta:
Německá (Kauschkova) VIIb
popis:
Vůbec první vylezená cesta na snad nejkrásnější pískovcovou věž. Prověří již svižný nástup, kterým se dostaneme k prvnímu krhu (štand). Od kruhu slezeme dolu k onomu pověstnému traveru. Pokud bereme lišty nad dírami, hodně to usnadní práci. Nicméně asi nejvíce nepříjemný je zdvih na konci traverzu ke kruhu za hranou. Už si myslíte, že máte vyhráno, ale sranda ještě nekončí. Kruh není moc vidět, sluníčko oslňuje. Nohy se musejí dostat do díry, výše na hraně je docela dobrý chyt. Nicméně silový krok a nervy už trošku tečou. Od druhého kruhu (kde štandujeme) jdeme již po docela dobrých chytech přes další dva kruhy (postupně trošku nateče) k pátému (štand). Od něj vlevo do měkkého lámavého terénu (šetrně) a na balkón. Z něj (dodaný kruh) obtížnějším krokem na ukloněné temeno Kobyly, kterým se dostaneme již lehce na vrchol. Za tu krásnou věž to stojí, ale zadarmo to neude.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Protřední nebeská stěna
cesta:
Netopýří sokolík VIIa
popis:
Nejtěžší z cesty je cvaknout kruh - všeobně známo.Když jsem to lezl poprvé,nahodil jsem na něj smyci a pak to za něj ještě zprasil.Dál už pěkné,vyrovnané lezení,několik dobrých uzlů.Doporučuju P.S. Nejde o brutální sokolík, je kam šlapat.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Mnich
cesta:
Netopýří spára VII
popis:
Na první pohled nepřátelsky vyhlížející cesta překvapí svou vlídností. Nástup je trochu převislý, ale za dobrá madla. Pak madla pokračují (obhozy a lanovice) až ke kruhu. Od kruhu pár těžších krůčků na polici ke slaňáku. Spára která se při troše vůle vůbec spárově lézt nemusí a když, tak až nad kruhem.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Bielatal
objekt:
Glatter Kegel
cesta:
Nordwestriß VIIa
popis:
Hvězdičková spára v SZ stěně Glatter Kegel, která láká už od prvního pohledu. Nástupová prstová trhlina vypadá na první pohled méně lákavě, ale je to schůdný a jdou do ní tutové smyčky. Pak už lehce na balkón a tutovejma žábama ke kruhu (pod ním jdou dobré větší uzly). Od kruhu snadno na konec spáry, přesah do další spáry do dobré žáby a hurá na vrchol. Cestou jsou ještě menší hodiny na kevlarku a často se dá pohodlně odšlápnout do stěny. Nezbývá než cestu vřele doporučit. Cesta je snazší než za psaných VIIa (řekl bych tak V max. VI).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Kapelník
cesta:
Normálka VII
popis:
První cesta která byla vylezena na tuto veleznámou, impozantní věž vede z náhorní strany. Začíná solivou spárou ve které lze najít několik hezkých chytů a založit pár smyček. Pak je dlouhý odlez k 1. kruhu, kde se toho cestou založit mnoho nedá (maximálně jeden malinkej obhoz, který by se nejspíš utrhnul). Je to ale v lehkém terénu, takže stačí lézt opatrně. Od 1. kruhu se traverzuje jenom pár metrů ke 2. kruhu, opět v lehkém. Důležité je štandovat tak, aby se zbytečně nedřela skála. Od druhého se leze přes takové bříško a solivé chyty, trošku to přituhne. Pak se cvakne 3. kruh, který je třeba prodloužit smyčkou kvůli dření lana. Dál jde smyce a doleze se k velkým hodinám na hraně, kde je 4., poslední kruh v této cestě. Dolez je také celkem v pohodě a ten pocit, když se rozlížíš z Kapelníka je nezapomenutelný. Cesta je poměrně dost lezená a podle toho taky vyšlapaná.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Gahlerova věž
cesta:
Normální c. V
popis:
Podle popisu špatně jištěno.Na první velké polici jde bambule, ale k usazení budete potřebovat klacek tak metr dlouhej,ideálně s vidličkou na konci.Pokrač.levou č. stěny a pak travers doprava ke hrotu.K obhozu se moc nehodí,ale za něj jde založit měkká smyce,podle mě docela dobrá.Dál alternativně přímo, nebo travers doprava za hranu, ještě jedna smyce a na vrchol.Dolez je pak ovšem drsnej,řešil jsem to nahozením smyce na vrchol. knížku .Od hrotu přímo jsem to dolezl čistě, prasit prostě není za co. Ale doporučuju už rozlezenejm zájemcům.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Liberecká věž
cesta:
Normální c. IV
popis:
Na Suškách by to bylo spíš za V, jištění nic moc, už tam byly pády který nedopadly úplně dobře.Ale je to nejlehčí cesta na věž.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Smrtka
cesta:
Normální c., Jižní c.,Pravá V spára III, IC
popis:
a dalších několik lehkých cest, dobře zajištěných. I když na klasifikaci pozor, stupeň "IV,namáhavé,špatně jištěno " se jinde jentak nevidí.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Oldříšek
cesta:
Normální cesta IV
popis:
Menší Oldříšek se nachází nedaleko od Knihy a Daliborky. Jeho Normálka je ale parádní rozlezovka nebo dolezovka. Přestože nemá kruh a na čtyřku je trošku těžší, bude se vám jistě líbit. Dojistit se dá několika hodinami a lezení je to vskutku parádní. Navíc kolem božský klid.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Oštěp
cesta:
Normální cesta VII
popis:
Oštěp je dominanta Zámecké rokle a první cestu na něj vytyčil legendární Joska Smítka, dočteš se v průvodci. To je dobrý důvod proč si vylézt na tuto věž. Nástup lehce osolenou, mělkou a šikmou trhlinou na balkón je předzvěstí komplikací. Na balkónu si dej práci s kvalitně založenou smyčkou. Pak totiž následuje silovější přechod ke kruhu a od něj vzhůru po oblé hraně k dalšímu kruhu. Tohle je jednoznačně nejtěžší místo. Čistý oblez kruhu je na VII docela těžký. Pověstná hruboskalská madla nehledej, tahle cesta je do vínku nedostala. Když už však dolezeš k druhému kruhu, neházej flintu do žita. Výš to zlehkne, tedy až kousek pod vrcholek. Tam tě čeká lechtivý rajbasový krok, který je třeba dobře promyslet, protože poslední rozumné jištění je druhý kruh. Když to dáš, budeš mít na vrcholku velikou radost, kterou nezastíní ani strohý výhled do korun okolních smrků. Výstup není zadarmo, což dosvědčí i několik myšlenek na pytlení vkrádajících se postupně do hlavy během výstupu :-).
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Durango
cesta:
Normální cesta VII
popis:
Věž vyrůstá ze společného předskalí s níže zmiňovanou Únorovou věží. Nastupuje se opět mezi nimi, překrokem z balvanu, stěnou s vyšlapanými stupy, kterou se dostanem přes balvany na předskalí pod severní stěnou, kde zaštandujeme za nic moc obhoz. Odtud je cesta jasná a vede pravým parádním sokolíkem (uzlíky jenom dole pro pojištění štandu, dále nic moc) na balkónek v západní stěně (kruh) a od něj nejdříve kousek vpravo a pak přes 3 kyzy vlevo a navrchol. A jelikož poslední chyt je urvaný, je překulení na vrchol trochu výživnější. Parádní věž!
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Únorová
cesta:
Normální cesta VIIb
popis:
Nádherná jehla, vyrůstající z nezalesněné Sahary. Cesta začíná až na předskalí, na které se můžete dostat několika způsoby. Ten nejjednodušší je asi začít spárou v komíně mezi Durangem a Únorovou. Z předskalí lezete stěnkou přes lámavé hodiny pod kruh, kde doporučuji založit do spárky šírší uzel z lanovice. Při zvedu ke kruhu děláte totiž ošemetný krok bez rukou. Od kruhu jde stěna výrazně do převisu, ve kterém je pár solivých chytů a téměř žádné nohy. V převísku lezete těžce mírně doprava k opravovaným hodinám, které jsou kousek pod 2. kruhem. Po cvaknutí 2.kruhu je krásný vrcholový rajbásek. Lépe než jinde zde platí pravidlo „Čím výš, tím líp“, proto doporučuji nebát se a lézt. Lezete v krásné expozici, pod nohama 30 metrů vzduchu a ještě více turistů. Pokud jste již nějaký ten rajbásek lezli, nebudete mít problém.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Kočka
cesta:
Normální cesta VIIb
popis:
Z náhorní strany se leze vlevo, lehce za hranu. Pak se traverzuje zpět do náhorní stěny. Zde to chce dlouhé obhozy na vytvoření alespoň trochu bezpečného poloobhozu, který nám skála poskytuje. našlapeme nohy a obtížněji přelezeme oblé břicho. Rozhodně nepadat. Pak pokračujeme lehkým rajbasem. Těsně pod kruhem jde za hranou obhoz. Natraverzujeme do stěny ke kruhu a cvakáme. Pokračujeme stěnou při hraně po lištách nahoru. Následuje pár těžších kroků, ale to nejvypečenější teprve přijde. Chytneme dobrý bočák na pravou ruku, nohama stojíme v dobrém. Je čas na přemýšlení. Následuje totiž pár nepříjemných kroků v rajbasu s kruhem proklatě nízko u pasu. Vsadil jsem na jistotu a levou nohu hodil vysoko do relativně dobrého stupu a z toho to zvedal. Když na vršku čapnete hřebínek, máte vyhráno.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Kobylí věž
cesta:
Normální cesta VIIb
popis:
Klasika vedoucí na samostatnou věž stojící nedaleko Kobyly. Má tři kruhy, takže na dojištění stačí pouze jeden obhoz a smyčka na nástupu. K prvnímu kruhu nic založit nejde, proto opatrně. Pak nás čeká klíčové místo, které se nachází mezi prvním a druhým kruhem. Nadlez a krátký traverz do díry. Chyty jsou oblé a nohy trochu solivé. Když se cvakne druhý kruh, je už víceméně vyhráno. Nad třetím je k dojištění ještě menší obhoz. Hezká cesta na dominantní věž, ze které je asi nejkrásnější výhled na Kobylu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Obrovák
cesta:
Normální cesta V
popis:
Neprávem opomýjená věž, která se nachází ukrytá pod hřebenem červené turistické značky z Příhraz na Krásnou Vyhlídku. Cesta vede pohodovým terénem v příjemných chytech přes asi dvoje hodiny ke kruhu. Nad kruhem trošku ztěžkne, ale pořád je to dobré. Dolez už zase v madlech která se mohou ukrývat pod kapradím. Příjemná cesta.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Kniha
cesta:
Normální cesta VI
popis:
Normálka na Knihu je lezecky příjemná a dobře zajištěná i zajistitelná koutová spára. Od V sestoupíte šikmo doprava ke koutové spáře (hodiny) a spárou přes 2K vzhůru. Žáby jsou cestou tutové (jen vršek se snad lehce rozšíří, ale obtíže to nezvýší), cestou jsou odšlapy, i nějaká ta smyčka jde utrousit pro lepší pocit. Ideální na rozlezení.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Metro
cesta:
Nouzový východ III
popis:
Ideální pro vyzkoušení širšího rozměru. Není zapotřebí ani sedák a cesta je hned u turistické cesty u vyhlídky na Starostu a Starostovou. Foto napoví.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Cimbuří
cesta:
Omyl VII
popis:
Nenápadná cesta vedoucí na jednu z věží Malých Tiských stěn. Začíná sokolíkem s dobrými odšlapy (nějaká tenká smyčka by založit šla), kterým se dostaneme do díry (těžší část), nad kterou je kruh. Od kruhu vpravo na vrchol. Jedlá, lezitelná sedma.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Masiv za kempem
cesta:
Osma vlevo VIIIa
popis:
Opět pěkná a bezpečná silovější sportovka po dírkách (nalevo od c. "Sedma vpravo", která je ve stěně masivu první zprava) s 2K a hodinami. Osobně bych odhadoval obtížnost spíše na VIIb, ale proto nelezeme, že? Cvakání 1.K pro menší celkem silové. Dopad opět do luxusně hlubokého písku bez kořenů.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Očko
cesta:
Otcovská V
popis:
Hodně profláknutá lehká cesta. Jenom nepřehlídnout hodiny asi 4-5 m nad kruhem /úzká díra,široký sloupek/, to asi pocity z dolezu výrazně mění :).Technicky ani silově není těžší než těch V.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž - jih
cesta:
Otovka IV
popis:
Začátečnická klasika.Začátek asitak dvojkovým komínem na předskalí a současně skalní můstek, hezký místo.Na můstku kruh.Několik metrů čtyřkového lezení vpr. vzhůru na balkón, z něj do dalšího komína a na vrchol.Doporučuju i začáteřníkům, kdo chce padat z komínů "paty,kolena,zadek", měl by si najít jinej sport.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Hroche
cesta:
Pata špica VIIa
popis:
Položenou spárou lehce do kouta a dále (stále lehce) koutovou spárou ke kruhu. Od kruhu dále koutovou širočinou (jsou i odšlapy) až na vršek. Pěkné a nejspíš i bezpečné lezení. Klíčové místo asi 1-2m nad kruhem. (foto: www.piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Bišík
objekt:
Babka
cesta:
Pepkův odkaz VI
popis:
Nástup od SZ spárou (hodiny) ke kruhu (snadno a bezpečně). Dále na konec spáry, přesah do trhliny (uzel) a na plato. Komínem na předvrchol, přepad ke kruhu c."Hop na babku" a jí n.v. Na platě, nebo předvrcholu je dobré zaštandovat. Spára je nezáludná a čistý oblez K c."Hop na babku" je pěkný, technický, zajímavý (ale dá se i pohodlně postavit dle originálu). Doporučuji. (foto: www.piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Malá milenecká
cesta:
Pitkinova lahůdka VIIa
popis:
V současné době takový křižácký hit. Taky se neni co divit. Cca 25m parádně (až sportovně) zajištěného rajbasu. Nástup z východní zarostlé police do žlábku (v díře hodiny) a k 1.kruhu. Od něj přes hodiny k 2.kruhu a odtud dále ke 3.kruhu. Od 3.kruhu už jen pár rajbových kroků a snadným terénem na vrchol s pěkným výhledem na Zdoňov.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Hrad
cesta:
Polická VII
popis:
Klasický výstup, známý z fotografií od V. Heckela. Začíná se lehkou chytovatou stěnkou pod spáru, kde je hnízdo na lanovici a dokonce i mohutné hodiny. Do hodin to chce kevlarku - špatně se provazují. Nástup do spáry chce trochu zvyku a nebát se žab, výše už jsou chyty a na konci spáry několik hodin i první kruh. Od kruhu se nebojte pokračovat šavlovitou spárou vlevo. Bere dobře. Rozhodně nelezte přímo po kyzech, které pod druhým končí a velmi blbě by se kruh cvakal. Od druhého je se třeba obtížně vyškrábat na polici ke třetímu kruhu. A u třetího si vydechněte, pokud možno zahoďte vše co by mohlo překážet, nastává totiž klíčové místo - vlez do širočiny. Nejlépe nastoupat co nejvýš pravou nohou (koleno drží dobře) a levou dát do stupu vedle kruhu. Postavit se a pravým ramenem vlézt do širočiny. No a pak už je to jenom dřina, pot a slzy. Ale čím jste výše, tím je to lehčí. Krásný rozhled, asi jako všude v Ádru je odměnou.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Větrník
cesta:
Porcalova cesta VII
popis:
Velmi hezká klasika. Nejtěžší je nástup. Ze země se jde přímo do osoleného převisu, kde je třeba udělat shyb a přehmátnout. Nohy není moc radno používat, příliš se ničí skála. Po překonání tohoto kroku následuje madlová stěna s možností zakládání mnoha smyček až ke kruhu. Od něj se leze trhlinkami ke druhému. Zde se štanduje kvůli dření lana. Pak následuje trošku natahovací traverz od kruhu doleva a ukloněnou stěnkou již lehce na vrchol. Nádherný výhled.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Partyzán
cesta:
Poustevník VIIa
popis:
Další z cest na lezecky vděčného Partyzána. Nastupuje se zářezem v JV stěně (jde i nějaký uzlík, ale nic 100%). Na polici pod J hranou jsou tutové hodiny (svazoval jsem 5m+4m smyce a nechal tam klacek na provlečení). Výš ve stěně jde dobrý velký uzel a pak až nějaký obhoz výš na hraně (celkem odlez, ale v dobrém). Z další police se cvahne kruh (až pod předvrcholovým rajbem) a pak pár kroků nezáludným hlaďákem pod výšvih a přes něj, nebo pohodlněji zprava kolem něj n.v. Ve stěně se leze kolem oken světniček, tak se vyplatí ukojit zvědavost, zalézt do nich a prohlédnout si perfektní bivak. Z vrchu Partyzána doporučuji ještě vylézt "Vyhlídkovou c." na Masiv. Trochu lámavější, ale dostatek smyc a pěkné jednoduché lezení.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Čarodejnice Adršpašská
cesta:
Praspárka VIIa
popis:
Pěkná, ale krátká spárka s 1K. Nástup tuším na rameno (nějaký chyt tam asi je), pak jedno až dvě tempa prstovkou (jde malý uzlík) a žába tutovka, ze které cvaknete jediný kroužek a máte posekáno. Od kroužku vyběhnete učebnicovými žábami na konec spáry, kde se to rozšíří na pěst (jedno tempo), ale jde tutová bambule. Pak už následuje pohodový výšvih n.v. Nezbývá než doporučit.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Dělová roura
cesta:
Přes mušku VIIa
popis:
Spárou v západní hraně snadno do díry (velké hodiny) a přes převis (dobré uzle a obhozy) po dobrých chytech na poličku a stěnou ke kruhu. Od něj pěkným technickým vyvažovacím rajbasem n.v. Kdo umí šlapat, ten si cestu užije.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostaš
objekt:
Švadlenka
cesta:
Přes náprstek V
popis:
Kraťoučký rajbas vhodný na zkoušku tření po dlouhé zimě, nebo začínající zájemce o bezchytové radovánky. Dobré hodiny a kroužek jistí bezpečný průstup k vrcholu.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Tovární vrata
cesta:
Přes panty VIIa
popis:
Bezpečně zajištěná,lezitelná cesta.Doporučuju.Všechny dnes přidané cesty,t.j. na Nebeské stěny a Tovární vrata jsou obrácené k severu a tudíž vhodné pro horké dny.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hřensko
objekt:
Pravčický kužel
cesta:
Přímá jihovýchodní stěna VIIb
popis:
Krásná cesta na jeden z nejkrásnějších vrcholů našich pískovců. Středem monumentální náhorní stěny (obhozy, lanovice) opatrně lezeš ke kruhu. Ten je poměrně vysoko, ale je přesně tam kde má být. Je zde nejtěžší místo cesty. Pak už to zase postupně lehkne, mírně natéká, ale chyty jsou stále parádní. Pár smyček k vrcholu ještě založíš. I když je to cesta až ze 70. let, myslím že právem patří k těm nejhezčím a nejlogičtějším liniím v celé oblasti.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Vlajková věž
cesta:
Přímá jižní VIIb-c
popis:
Jeden z klenotů Sušek. Cesta budící respekt, nutno si přiznat že moc převislých pískovcových sedem není. Kruh jeden a na první pohled i celkem vysoko, avšak pod ním i nad ním je to lehké. Lezli jsme to jako proud - cestou nejmenšího odporu, po krásných hlubokých madlech ke kruhu a dále po trošinku menších madlech ke spáře, kde je tutové hnízdo na lanovici. Pak stěnově přes slaňák, vpravo do kouta, nahoru do komínu a na vrchol. Jistými prvky mi to velmi připomínalo Maškovu cestu na Samotáře.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Bratranecká (V)
cesta:
Rainbuňk VIIb
popis:
Pěkná, zajímavá cesta, kterou je dobré nebrat úplně na lehkou váhu. Přepad do stěny k 1.K trošku polechtá v břiše, neboť už máte pod nohama slušnou šluchtu, ale je dobře jištěn. Kolem kruhu to jde dobře, ale první nepříjemné místo je kus nad ním (popřemýšlet a v klidu přelézt - padat se už moc nechce). Pak už to k 2.K celkem jde, ale smeknout by se asi dalo - nechce se, protože už pár metrů vymotáno je a vidina střemhlavého letu do soutěsky odrazuje). Cvaknutím 2.K začíná zábava (už bezpečná). Chce to ladit, přemýšlet, ale nakonec to jde. Pak už lehčím terénem n.v. Od pohledu vypadá lehčí, než ve skutečnosti je, takže s rozvahou. Z věže je parádní výhled na Království! (foto: www.piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Divá Bára
cesta:
Rajbuňkové trápení VIIa
popis:
Z náhorky (JV) z pilíře přepadem do stěny. První kroužek se menším cvaká hůř, ale dá se s tím poradit. Pak parádním rajbuňkem přes 2.kroužek a při hraně n.v. Bezpečná, kratší cesta, která prověří kvalitu vašich kecek. V průvodci psáno jako "Velké trápení".
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Medvědí věž
cesta:
Ranní cesta IV
popis:
Cesta která okouzlí hned na první pohled. Rovněž vypadá mnohem těžší než je, nicméně o stupínek bych přesto, oproti průvodci, klasu nahodnotil. Leze se spárokoutem s několika tutovými hnízdy na lanovice, do kterého není potřeba tolik zalézat a lze v něm i snadno odpočinout, k převisu a vpravo stěnou po dobrých chytech a stupech ke kroužku. Výše komínem a hrankou na vrchol.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Přepadlý blok
cesta:
Relaxace VI
popis:
Nejtěší je nástup, já bych ho dal za VIIb. Jakmile dosáhnete do sokolíku,založíte perfektní smyci a dál už pohoda.Doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Blatník
cesta:
Rito pražského fiakristy VIIb
popis:
Vylezeme na předskalí a vytraverzujeme poněkud lámavým terénem vlevo za hranu. Na předskalí za hranou jde smyčka, kterou je třeba prodloužit, aby lano nedřelo o skálu. Pak ke kruhu kde cestou začíná lezení a nad kruhem hezky natéká. Pak konečně chytneme velké talíře, kde si lze odpočinout a zároveň nám poskytují jištění v podobě obhozů. Dále kousek přímo a pak náročnějším krokem vpravo za hranu a dále rajbasem dolez na vrchol (jištění nízko u pasu, ale už to není těžké). Hezká cesta která dokáže i potrápit.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Rájec (Rájecké Údolí)
objekt:
Labyrint (M)
cesta:
Rovnováha moci VIIa
popis:
Nástup je v Z stěně spárou (žáby, pěst, sokol). Spára jde slušně odjistit bambulema a uzly + jedny hodinky. Spárou na polici (velké hodiny v díře) a odtud ke kruhu, buď hranou, nebo lze snáze stěnou po velkých. Od kruhu nátah a pak už po dobrých chytech v hraně s pěknou expozicí n.v. (už bez smyc). Cesta je rozmanitá, slušně jištěná a nad policí exponovaná. Z vrcholu je pěkný výhled.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Brek
cesta:
Rozlejzačka VIIa
popis:
Jak už název cesty napovídá, tak je to opravdu bezpečná cesta na začátek dne s trochou těch rajbových kroků a s dvěma kroužky. Stačí si vzít jen karabínky do nich a odlepit se od země. Nečekejte žádnou záludnost. Vhodné i pro začínající. Další postup si můžete zpestřit dvojkovým přeskokem na Šmejda.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí věž
cesta:
Rudá hrana VII
popis:
Další hezká klasika na tuto věž. Nejprve se leze komínem na předskalí, kde štandujeme v dobíráčku (ještě nedávno se štandovalo v hodinách). Pak přímo nahoru a traverzem pod převísek k 1. kruhu, kde je další štand. Původní tvůrci cesty lezli přes převis vpravo (použili ještě jeden kruh). Dnes však kvůli devastaci skály se leze vlevo přímo ke 3. kruhu. Je to trošku silové vyhoupnout se do převísku, a leckdo i zaváhá (výška už je znát), vše se však jde po dobrých chytech. Od 3. se traverzuje nahoru ke 4. Dá se dát smyčka, pozor v traverzu ať neujedou nohy. Je to trošku solivé, ale stále s dobrými chyty. U 4. kruhu se opět štanduje (před několika lety byl kolem rezavého kruhu pavouk prasklinek a vše nepůsobilo dobrým dojmem pro štand, dnes je kruh vymněněn). Dále se leze stěnou mírně vlevo od hrany přes 5. kruh do spárky a na balkónek. Tam jsou hodiny a obhoz (dnes prasklý). Na vrchol zbývají necelé tři metry, ale je to asi nejnáročnější část výstupu. Chvilku jsem přešlapoval na balkónku, zkoušel a nakonec s vidinou konečného vrcholku v hlavě jsem to urval pravou hranou s plnou palbou vejšky pod prdelí. Většinou se to ale leze z balkónku stěnkou vlevo od hodin, dá se tam nahoře nahmatat žlábek.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Masiv za kempem
cesta:
Sedma vpravo VIIa
popis:
Lehká sportovka po dírkách s 2K a hodinami mezi nimi i nad. Technické a velmi bezpečné (dopadiště hluboký písek bez kořenů). Knížka v létě 2016 chyběla. Masiv se nachází cca 50m JZ od Komunisty (Vztyčená věž).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dračí zub
cesta:
Severní cesta VIIb
popis:
První kruh je stejný s Kauschkovou hranou. Zde zaštanduj. již tradičně bývají v díře kousek vedle kruhu včely. Jsou docela hodné, ale přesto raději řádně prodlouž odsedávačku ;-). Pak jdeš dobrým traverzem vpravo (smyčky) až pod žlábek. Žlábkem nahoru, přes převislou stěnku, do díry a ke kruhu (štand). Smyčky pod kruhem nic extra, chyty dobré krachle, stupy nic moc. Přelez břicha pod dírou je silový. Od kruhu vede krásně chytovatá, avšak mírně převislá stěna do dravčí díry pokryté bílou vrstvou trusu. Lez chvilku dál přes silový převísek po hraně (kruh) a později trochu krkolomně traverzuj velký převis za hranou. Na počátku traverzu byla v trhlině vetchá erárka. Jdi s rukama v dobrých chytech nad převidem a nohama na tření až k poslednímu kruhu který budeš mít v úrovni chodidel. Pak nejlépe vpravo při hraně přes převis a šikmo vlevo na vrchol. Hezká a vzdušná klasická cesta, kde se několikrát štanduje kvůli tření lana. Krajinově velkolepé lezení!
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž - sever
cesta:
Severní cesta V
popis:
Pěkná dlouhá pětka , 3x kruh, 1x hodiny, bez záludností,doporučuju začínajícím borcům.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Věžička u rozcestí
cesta:
Severní hrana VI
popis:
Už není moc co dodat.Sousední V hrana už je zničená natolik že to z VII "dotáhla" na VIIIc, tohle se lézt ještě dá.Asi nejnepříjemnější je začátek, není úplně zadarmo a padat do strmý rokle, byť vystlaný listím,se moc nechce.Na 1. polici jde smyce a dál už celkem v pohodě. 10/2014
Zapsal: Bořek


oblast:    
Sušky
objekt:
Baba
cesta:
Severní traverz varianta VI
popis:
Další cestička pro začínající velmi vhodná.Směr je z průvodce jasný. Nástup v koutě na sev. straně věže, přes tutové hodiny šikmo vlevo na římsu ke kruhu.Původní varianta traversuje dál ještě asi 5 m, tam malé hodiny a od nich koutovou spárou na vrchol.Lano už přitom drhne, je to trochu moc cik-cak. Elegantnější, hezčí a o stupeň těžší je dolez od kruhu přímo podél spárky na vrchol, cestou smyce nebo hodiny.Není se čeho bát, doporučuju i začátečníkům.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Prachov
objekt:
Velký zbrojnoš
cesta:
Severovýchodní cesta VIIb
popis:
Stěnou při hraně a vlevo k prvnímu kruhu. Ten je relativně vysoko a rozhodně pod ním žádná smyčka založit nelze. Je to ale lehké technické lezení, takže stačí udržovat rovnováhu a nezmatkovat. Pak doporučuji jít přímo žlabem přes převis do díry (erárka - prodloužit) a vpravo ke druhému kruhu. Nad druhým kruhem těžší kroky na oblém bříšku, do mělké spárotrhliny (3. kruh) a tou. Ani dolez není lehký, ale pár smyček při troše snahy cestou založíte. Jinak krásná a dlouhá linie, hezká již na pohled.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Kozelka
objekt:
Stěny
cesta:
Skalácká 6
popis:
Není moc co dodat, ten Skalák to připomíná. Jištění OK, nabít si na tom hubu už chce talent.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Poskok (V)
cesta:
Skoč pro jedno VIIa
popis:
Pěkný, kratší rajbas s kroužkem. Ke kroužku lehce (jde i dobrý uzel) a od něj pěkně po hraně s dobrými chyty i stupy. Cesta, která potěší, zejména po radovánkách v Lákadle na blízkou věžičku Angrešt.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Bílá věž
cesta:
Sluneční cesta VI
popis:
Po mírně převislém nástupu, který trochu zatahá se spárou škrábeme výše a výše. Chyty jsou, takže žába není podmínkou. Smyčky se sem tam založit dají, ale chce to uvažovat protože cesta vede v jedno místě trošku cik cak. Pak se dostáváme do úzkého komína, či spíše žlabu. Zde se dá také zakládat. Terén je trošku oblejší. Komín nás dovede k prvnímu a jedinému kruhu cesty. Od něj traverz vpravo na horu do krátké spárky kde je ještě jeden těžší krok. A už jsme na vrcholku. Hezká cesta, lézt se musí ale s rozvahou. Bohužel už má na svém kontě i odlet prvolezce vrtulníkem. Takže opatrně.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Krokodýl
cesta:
Smyčková VIIb
popis:
Do cesty se nastupuje průlezem mezi věží a pilířem z náhorky do údolky. Na polici za pilířem může pohodlně zaštandovat jistič, aby vás měl celou dobu jako na dlani. Po průlezu do kouta ke spárkám (erárka + tutová hnízda na smyce - vyzkoušeno) a jím vzhůru. Prvních pár kroků je klíčových, ale čím výše, tím lehčí (žába, prstovky, žába, rameno) a dobře jistitelné (tutová hnízda). Koutem až ke kroužku a odtud snáze koutovou širočinou do komína a na balkon (uzlíky, bambule, stromek). Po hraně přes polici (hodiny) dále na vrchol. Dolez je už za odměnu a výhled taky. Pěkná cesta na moc pěknou věž, ale nepodcenit spodek!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Mník
cesta:
Snadný výlov V
popis:
Ideální cesta pro začátečníky v Ádru. Kousek od turistické cesty a přesto ne na očích, dva kroužky, možnost cestou utrousit dobré smyčky, pěkné, jednoduché kroky rajbasového charakteru a spousty borůvek u nástupu. Jen pozor na podpapíráky!
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Jenovefa
cesta:
Sobotní cesta VII
popis:
Skalácká lahůdka. Věž stojí mezi oblastmi Maják a Kapelník na kopci – krásný rozhled a expozice. Odspodu vypadá těžce a nezajistitelně, s kruhem v cca 20 metrech, ale není tomu tak. Zajistit jde krásně a lezení není těžké. Ke kruhu stále rovně středem stěny (nastupuje se mírně vpravo), od kruhu mírně vpravo pod převisem. Nejtěžsí místo je asi 3 metry nad kruhem – překrok do rajbásku, ale dají se najít dobré chyty.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Sušky
objekt:
Sokolí věž
cesta:
Sokolí stěna VIII
popis:
Je to vlastně původní poračování Velké plotny. Jedna z nejdelších cest na suškách (kolem 70m). Již z dálky působí impozantně. Po vylezení velké plotny VIIb pokračujeme dále po zarostlích stupních do kouta pod stěnou, kde je borhák - dobírák a zároveň štand pro jističe. Od něj lezeme koutem, širočinou několik metrů. Jsou v ní vklíněné balvany které lze použít s trochou rozvahy k jištění. Některé jsou ale volné, na ty raději nešahat. Pak následuje traverz do stěny. Před ním jsem raději smyci nedal, aby se lano moc neklikatilo. V traverzu se to chce hodně rozkročit, chyty tu jsou. Když stojíme již ve spádnici prvního kruhu na celkem dobrých nohou, dá se dát smyce za pravý bočák. Neviděl jsem na ni, ale kvalita mi přišla spíše odpovídající uklidnění hlavy, než tutovému hnízdu. Pak následuje delší krok do díry a konečně cvakáme kruh. Nad ním je klíčové místo. Kruh nadlezeme zleva a drapneme bočák na pravou ruku. Nohy to chce vašlapat na malé lišty napravo ve stěně. Pak přidržíme oblou lištu a přes ní jdeme rukou vpravo do malého koutku, kde se dá najít už docela fajn chyt. Výše už to lehkne. Ve spárce nad kruhem se toho času smála vyšisovaná erárka. Pak se jde výše do spáry s dostatečným množstvím chytů, kde hodně vlevo je druhý kruh (lépe ho prodloužit smycí, aby lano netáhlo). Spárou a chyty dolezeme již jakoby za odměnu na hranu po níž pkračujeme až na vrchol. Nádherná cesta a silný zážitek!
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Sokolí věž
cesta:
Sokolí stezka IV
popis:
Čtyřka s hvězdičkou. Jenže v r. 1979 to všechno vypadalo trochu jinak, lezl jsem s trdlem spíš ještě horším, a nezabil se jenom vysloveně náhodou.Podle popisu jsme trefili jen první kruh.Co jsme lezli potom, dodnes přesně nevím, ale čtyřka vypadá jinak.Měli jsme 30 m lano, každej navázanej za kšandičky na jeden konec, asi 4 lanovice a 5 karabin a už nic.Takže zákonitě "štand", na asi metr široký polici s hromadou šutrů. Sice jsem se snažil jich omotat několik, ale dalších 10 m založil jen 1 smyci která po chvilce vypadla.No, dostal jsem se pod převísek a věděl že vrátit se nedokážu, zůstat tam dýl tak vyhniju, jednou rukou se musím držet pod ním, no a tou druhou nad ním něco pořádnýho nahmátnout.Když tam nic nebude,půjdeme oba do kytiček.Natáhnul jsem chapadlo nad převis a nahmátnul.Takhle zblízka jsem vlastní smrt v horách nikdy neviděl, písek s přehledem vede.Pro úplnost, asi za rok potom jsem se tam byl podívat, a ono nad tím převískem bylo v podstatě všude něco, stačilo jen šáhnout a držet.Tohle spíš až nějakýho senilu uslyšíte vykládat, jak dřív v oddílech fungovala metodika...
Zapsal: Bořek


oblast:    
Ostrov
objekt:
Velká ostrovská stěna
cesta:
Sokolík VI
popis:
Jedna ze dvou cest lidské obtížnosti v téhle stěně.Překrok přes hranu je dost vysoko, z tohodle místa nepadat.Dál už je to slušně zajištěný,pěkný lezení,těžší šestka.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Zubejda
cesta:
Solimánská VIIb
popis:
Pěkná dlouhá cesta (cca 40m). Nástup průlezem vnitřního komínu a jím traverz na údolní hranu ke stromu, nebo z údolky komínem podél vzrostlé borovice (smyce kolem kmenu - tuny smůly z větví) až k polici (uzel). Na polici (hodiny) a k 1.K (dle mého nejtěžší místo a pro malé horší cvakání K). Dále rajbem k žebru a na polici na pravé hraně (2.K). Pěkné kroky v hraně a položeným stěno rajbem (hnízdo na tutovou lanovici + výše hodinohrot) k 3.K. Od něj po hraně pěknými kroky n.v. Od 2.K už není žádná záludnost. Vyplatí se jištění prodlužovat nebo štandovat u 2.K (pořádný tah lana). Dobírá a slaňuje se za borovici (chybí slaňák). Velmi oblíbená a superbezpečná cesta. Klása +/- sedí.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Lebka
cesta:
SPO V
popis:
Nejtěžší na celé cestě je nástup širočinou do hnízda k hodinám. Pak delší odlez od jištění, do stěnky plné hodin, které potěší. Dolez je už za odměnu.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Adršpach
objekt:
Skopec
cesta:
Stará cesta IV
popis:
Skopce najdete na hřebeni mezi Roklí nad Spáleným mlýnem a obvodem Za Pískovnou. Nejlepší přístup kolem trosek Spáleného mlýna do rokle a první odpočku doprava (kolem bivaku) a pak doprava do stráně k největším věžím na SV hřebene. Z údolky cesta nastupuje jehličnato-hliněným žlabem k borovici a kolem ní do pěkného, úzkého a čistého komína (nedá se vypadnout). Na konci přechod vnitřním komínem na Z balkon. Odtud se dá pokračovat rajbem s vysekanými stupy a chyty (žeby autoři cesty?) do komína a jím n.v. nebo jako někteří z nás přechodem po balkoně a přepadem do komína. Jím na předvrchol, slézt pár metrů komínem dolu na druhou (JZ) stranu věže, traverz do dalšího komína a jím už n.v. Cesta nabízí krásné lezení v úzkých a čistých komínech a k tomu parádní a netradiční výhled na Křížák, Zdoňovskou Hejdu a Rokli nad Spáleným mlýnem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Orel
cesta:
Stará cesta V
popis:
Další cesta z dílny saských objevitelů z roku 1923. Nástup je jednoduchým koutkem se spárou do úzkého komínu. Jím až k horizontální poruše s hodinami a odtud traverz komínem do věže. Druhým komínem (záda/nohy) na předskalí s velkým skalním oknem (hodí se zaštandovat). Přepadem na předvrchol a z něj přepadem přes údolní komín ke kroužku (cvaká se dobře hned po přepadu, který není nikterak dramatický). Kolem kroužku po hladké hraně na vršek (celkem se od něj ještě leze). U kroužku za hranou je velké madlo, které řeší navalení do hrany. Nezáludná cesta, kde staří sasíci opět předvedli, že uměli. Z vršku je pěkný výhled.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Dvojhlavá
cesta:
Stará cesta VI
popis:
Cesta, která se mi obzvlášť líbila. Nástupuje se "nevábně" vyhlížející širočinou, v jejíchž útrobách dobře bere hluboká žába a pěst. Spárou se dostanete do jeskyně. Odtud se staví (volně by to asi šlo, ale nic příjemného). Stavění do širočiny vyúsťující do rozšiřujícího se komína je pojištěné bambulí, či uzlem a je bez problému. Komín už je za odměnu, leč vrcholovou radost zkalí chybějící knížka (i s krabičkou). Cesta však pěkná.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Panny
cesta:
Stará cesta V
popis:
Začíná písečným traverzem do půlky stěny, bez větší možnosti zajištění. Dále lehkým terénem přes 2 kruhy pod vrcholovou, převislou širočinku. Tu jde pro morálové jedince a ty, kteří širočiny nemusejí a nemají na výběr oblézt vnějškem po chytech. To je však podstatně těžší než za V. Výhled na Kapelníka je exklusivní, v zádech zhruba v úrovni vrcholu máte turistickou cestu.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dráček
cesta:
Stará cesta IV
popis:
Malinká věž choulící se pod Dračíma skalama hnedka vedle turistické cesty vypadá jako dobrej vtip. Dostat se na vrchol však není tak lehké jak se zdá. Traverz do stěny, pod sebou pár metrů a na výlez rajbasovej krok. To vše bez jištění. Takže opatrně.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Vinnetou
cesta:
Stará cesta VIIa
popis:
Cesta byla vylezena 17.6.1962 Janem Farkašem a Zděnkem Klikarem. Tato cesta je ideální na rozlezení. Najdete ji kousek za jezírkem. Není záludná a je celkem rozmanitá. Nástupová položená spára bývá zavlhlá i po delším období sucha, ale tím se nenechte odradit. Po pár tempech na žábu, pěst a rameno (viděl jsem to lézt i na sokola) se spára rozšiřuje v komín (záda nohy), kde si můžete v klidu odpočinout. Do rozšíření jde tutová bambule a do postranní spáry by šel nainstalovat i nějaký ten uzlík, ale nemá moc smysl se tím zdržovat a je lepší valit rovnou do komína. Pak pohodlně komínem do mezivěží, kde ve stěně Vinnetoua začíná širočina (jak jinak než zavlhlá). Doporučuji jít komínem co nejvýš to dá a pak se teprve navalit do širočiny. Rozšiřující se širočinou se dostanete na balkon, kde je dobré u slaňáku dobrat. Nu a pak už jen chytovatou stěnkou (do spáry jde tutová lanovice) na terasu a odtud přes kroužek vyšlapaným rajbem na vrchol, ze kterého je krásný výhled na jezírko a jeho okolí.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Starostová
cesta:
Stará cesta VIIa
popis:
Kdo by neznal Starou cestu na Starostovou alespoň z vyprávění. Starostová patří mezi první zdolané vrcholy v této oblasti. Již 19.6.1923 na jejím vrcholu stanulo saské družstvo ve složení Otto Dietrich, Wilhelm Fiehl a Otto Rülke. Asi největší problém cesty nás čeká již na jejím samotném začátku a to je najít kde ten začátek vlastně je... Z turistické cesty nad schodištěm projdeme do vnitřního prostoru (pod nástupem býval kobereček). Odtud stoupáte nevábně zelenou dvojspárou (jde i komínově). Zalezete dovnitř a hned první komín zahnete doleva (zde je takový prostor, kde se dá postavit na viklající se blok). Vzdušným komínem pokračujete doleva (bývá to zelené, ale záda-nohy to jistí) ke kruhu (dobrat). Pak vpravo položenou širočinou kolem slaňovacího kruhu do komína (jdou smyce). Komín je zprvu soukačka, ale pak se krásně rozšíří (záda-nohy) a čeká vás několik vzdušných metrů na předvrchol (nezazmatkovat). Na předvrcholu dobrat. Teď už vás čeká jen přepad (v pohodě) a dojít si pod majestátní vrcholovou hlavu (jinde by to byla věž sama o sobě). Cvaknete kruh a pustíte se do převislé spáry. Do počátečního tenkého sokolíku jdou tutové smyčky (4-5mm), ale spíš vám budou vadit. Stačí se za něj jen přitáhnout a už jste na začátku spáry, kde perfektně drží žáby (jdou i větší uzle). Spárou valíte až na vrchol. Spára vypadá nelehce, ale je lehčí něž by jste si mohli myslet. Nu a pak už vám nebrání nic v překrásném výhledu po městě.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Bakchus
cesta:
Stará cesta VI (VIIa)
popis:
Cestu vylezli Miroslav Středa a S. Zemánek 11.7.1964. Je to to první, co vás praští do očí, když projdete kolem Homole cukru (směr město). Kdo má rád spáry a k tomu dobře zajištěné, tak si bude chrochtat. Nástup se většinou řeší na sokola (doporučuju první tempo na rameno) a pak už jen čupr žáby (jdou utrousit tutové uzle, ale nemá moc smysl se tím zdržovat a valit pod převísek ke kruhu. Tady vás čeká nejtěžší místo (autoři to stavěli, ale jde to přelézt volně a hlavně jste u kruhu!). Žáby drží a vy už si lebedíte v koutové dvojspáře se spoustou možností zajištění. Pak přijde jedno nepříjemné zůžení, ale je to v klidu. Dostanete se ke kruhu pod dalším převískem a pokračujete širočinou (hluboko bere žába a chce to popřemýšlet o nohách). Nu a jste na vršku.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Král
cesta:
Stará cesta V
popis:
První cesta v Polické pánvi, kteroužto na vrchol Krále prostoupilo saské družstvo roku 1923 a započalo tak řádění v této "odlehlé" a svérázné oblasti. Popis je více než jednoduchý. Stoupáme komínem konstatntní šířky (záda-nohy) kolem 3 kruhů (2. je z jiné cesty, ale kdo by si ho necvakl, že...) až je spáře, kterou se dá snadno dolézt na vršek s překrásným výhledem. Spárce se dá vyhnout i přepadem z pilíře, který je prý lehčí. Cestou jsou i nějaké hodiny a jdou utrousit i uzle. Krásná a bezpečná klasika.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Krasavec
cesta:
Stará cesta VII
popis:
Krasavec je jedna z menších věží pod Dračím zubem. Pohledná světlá náhorní stěna si v ničem nezadá s názvem věže, navíc vypadá jednoduše a láká k vylezení zbloudilé lezce. Avšak pozor na to, není to tak snadné jak se to jeví. Nástupem jednoduše a trošku solivou stěnou k prvním masivním hodinám. Ty dobře provázat, moc neprodlužovat. Nad hodinami je totiž nejtěžší místo cesty. Chce to dobře nastoupat, levou rukou se vyvážit do celkem mělkého bočáku a pravou rukou dlouhým přesahem ze spoďáku do horního bočáku. Pak nakopat nohy a drapnout masivní hodiny - další jištění. Zábava však není u konce, ještě je třeba povylézt po hladkých ukloněných poličkách a vlevo k dalším hodinám. Pak už lehce na vrchol. I když se to nezdá, v cestě docela nateče. V průvodci je psána za VI, já bych to viděl spíš na VII. Nicméně hodin (jištění) je v ní dost a jistě patří mezi místní zajímavosti.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
List
cesta:
Stará cesta VIIb
popis:
Lehce do sedla mezi Listem a Větrníkem, zde je dobré zaštandovat za velký obhoz. Dále se vydáme po madlech ručkováním (nohy tam taky jsou, ale málo) stěnou vlevo. Jdou tam celkem dobré obhozy, ale chce to opatrně, je to jako porcelán. Následně již lehce vlevo ke kruhu (štand). Dále vzhůru a vpravo ke 2. kruhu (parádní obhoz a hodiny). Pak už jen trochu oblý výlez na vrchol. Poslední krok je trošku vypečenější, ale nohy jsou dobré. Chce to trošku držet balanc. Cesta je sice křehká a občas i solivá. Dá se však celkem dobře zajistit a má něco do sebe.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Želva
cesta:
Stará cesta III
popis:
Další z cest ze saské dílny 20. let. Nastupuje se ze SZ z terasy, ze které pohodlně cvaknete nejníž natlučený kruh v Ádru a možná nejen tam (cvaká se ze země). Původně se to stavělo, ale proč, to mi je záhadou, bo jdete dvojspárou (žáby) do širočiny (v pravé straně levé spáry jsou hodiny). Pak pár temp širočinou (bambule) ke koutu (bambule) a jím a komínkem k 2. kruhu. To je asi nejtěžší a nejnepříjemnější úsek celé cesty - komínek se zúží na pár temp v širočinu a rozšíří tak metr pod kruhem, který je tím pádem úplně k ničemu. Potom už jen lehce komínem (záda-nohy) k vklíněménu balvanu, výlez na polici na druhou stranu věže (jde uzlík) a pohodlně n.v. odkud se můžete kochat krásným výhledem a pocitem, že jste si dali další místní klasiku. Objektivně jsou oba kruhy k prdu, tak se předčasně neradujte, že si dáte trojčičku s dvěma kruhy a cesta obtížností odpovídá spíše místnímu stupni V-VI. Takže jen klidnou hlavu a chráněné kotníky sebou. Zážitek zaručen...
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Popravčí kámen
cesta:
Stará cesta VI
popis:
Ve starém prův.kl. V je opravdu podhodnocená. Jinak klasická spára s dobrými smyčkami cca po 1,5 m.Ale vylézt to čistě a do žádný tý smyce si nesednout považuju za docela slušnej výkon.Doporučuju, kdo má aspoň troch kvalitní kůži na pazourech :).
Zapsal: Bořek


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Ústecká věž
cesta:
Stará cesta V
popis:
Tak úplně zadarmo není.1. menší problém nad 1. kruhem, řeší nějakej spoďák na pr. ruku a kruh pod nohama. Potom po polici doprava za hranu a z police převislou spárou ke 2. kruhu.Hned zkraje dobrá smyce, pak přestat přemýšlet a lézt.Tlamy zpod 2. kr. nejsou vyjmečné, ale ani moc nebezpečné. Dolez už asi lehkej, jinak bych si z toho ještě něco pamatoval:).
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Zlatá vyhlídka
cesta:
Stará cesta  III
popis:
Krásná trojka s dostatkem přírodních možností jištění. Nastupuje se z rozsedliny mezi stěnami, leze se přes několik hodin, které je třeba vždy provázat dlouhou smyčkou kvůli dření lana. Trochu se hledá směr a kličkuje se, ale všude madla. Štand je na výlezu na předskalí v hodinách. Pak se dolézá ke slaňáku a knížce. Na vrcholovou hlavičku už zbývají jenom dva krůčky a ten rozhled za to určitě stojí.
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Ostrov
objekt:
Prostřední nebeská stěna
cesta:
Staré schody VIIa
popis:
Laciná sedma.Kruh je napohled vysoko ale je to k němu lehký,navíc údajně jsou někde cestou hodiny.Nad kruhem dva sedmové kroky a je posekáno.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Liberecká věž
cesta:
Stínová spára VII a
popis:
Pro "spáraře" asi lahůdka, já jsem se tam dost vybál.Ke kruhu jištění žádný, ale z takové spáry by se padat asi nemělo.Dolejzal jsem pravou větví, údajně lehčí , ale těch VIIa to je, mezi kruhem a vrcholem tuším ještě 2 smyce.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Kozelka
objekt:
Stěny
cesta:
Studená spára 6
popis:
Cca uprostřed stěn z terasy výraznou ruční spárou (parádní žáby) kolem odštěpu (hnízdo na plocháč) a ke kruhu. Dále vhloubením a po dobrých chytech n.t. Cesta se dá dobře odjistit smyčkami a ruce dobře drží. Výlez je krásně vzdušný a po madlech. Nenechte se odradit výše natlučeným kroužkem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Kozelka
objekt:
Sloup
cesta:
Sváteční 6-
popis:
K prvnímu kruhu trochu tahá za ruce, a přitom je ještě docela dobrý se jistit - je za co.Dál už pohoda.Doporučuju už trochu rozlezeným kamarádům.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Dominstein
cesta:
Svatošova cesta VIIb
popis:
Hezká klasická cesta, dobře zajistitelná. Nástup koutkem, kam se vejde pěkná lanovice a nahoru k masivním hodinám (na první pohled nejsou moc vidět). Od hodin vlevo a stěnou po lištičkách ke kruhu (těžké místo), nad kruhem už po docela dobrých chytech do spárky (madlo), na její konec (hodiny) a vpravo stěnou lehce k sokolíku (pozor ať něco neustoupnete, docela to duní). Sokolík se nezdá, ale je pěkně vypečený, trošku se ztrácí a vlastně se jako sokol moc lézt nedá. Je to taková třešnička. Jdou do něj však tutové smyčky. Pak už lehce na vrchol. Jištění se dá založit opravdu hodně, avšak nezapomeňte smyce náležitě prodlužovat kvůli tření lana.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Panny
cesta:
SZ spára VI
popis:
Pěkná ramenní spára s jedním kroužkem, nad ním hnízdo na bambuli a dolez pohodovým komínem, kde jsou i nějaké hodiny. Dobré na procvičení širočin. Žádná záludnost.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Obrvegry + Krkavčí sk. asi 2 km vzdálené
objekt:
Fellerova věž - Krkavčí sk.
cesta:
Šachtová hrana IV
popis:
Nejhezčí čtyřka / na Suškách asi spíš V /, kterou jsem kdy lezl. Úžasná exposice, přitom lezení poměrně lehký a slušnejch smycí několik. Všem estétům vřele doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Sušky
objekt:
Bílá věž
cesta:
Šavle VIIa
popis:
Ruční spára v Z stěně věže s jedním kroužkem. Linie je více než jasná. Koutkem a spárou snadno ke kruhu (jde dobře odsmyčkovat). Od kruhu doleva se stáčející spárou na žábu k rozšíření (bambule). Rozšíření je tak na dvě tempa na pěst a dál dobrou žábou na polici a přes stupně n.v. Celou cestu jde dobře odšlapávat do stupovaté stěny. Cesta je jednodušší než za sedm, bezpečná, vhodná pro naučení.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Osudová
cesta:
Šedivá cesta VI
popis:
Osudová je věž mnoha tváří. Je to první skála, která nás vítá u vstupu do Dračích skal, její magické orákulum zase láká turisty k focení a bombardování lezců šiškami při plnění tajných přání a v neposlední řadě je Osudová i filmovou star. Zahrála si v pětidílném zpracování Škvoreckého Prima sezóny (díl Hotel pro sourozence)roli obávaných Pěti prstů, které ovšem ve skutečnosti autor předlohy zdolával s největší pravděpodobností na Ostaši pod civilním jménem Sluj českých bratří. Každopádně pro fanouška Prima sezóny v jakékoli podobě je výstup na tuto věž neopakovatelným zážitkem, kdy se aspoň na chvíli může ocitnou nedaleko toho města Kostelce v doprovodu oblíbených hrdinů – smolaře Dannyho a krásné Ireny. V knížce a filmu si hraje Osudová na III, ale nevěřte jí! V reálu je to poctivá V, možná spíše VI (jak je také uvedeno ve vrcholovce). Už nástup přes krachličky dá trošku zabrat a slabším náturám jako jsem já se klidně může hodit i malý stavěníčko. Po výlezu na polici lehký traverz jedním či dvěma kroky do žlábku, který pokračuje ozelenaným čímsi (další těžší místo). Prvolezec moc nezaloží, snad jen jednu lanovici. Po překonání těchto záludností je potřeba dostat se pod převis a z něj natraverzovat doprava k ukloněné širočince. Opatrně, neuklouznout na solivé skále. Stupy bývají plné záludného písečku a smyce spíš nic než moc. Lehkou širočinou a pak komínem (hodiny) na špičku pod vrcholem. Tady už je téměř vyhráno. Na vrchol už je to jen pár kroků ukloněným rajbáskem. Ve filmu hrdinové cvakají kruh, který tam v době vzniku filmu byl, ale jak se můžeme dočíst ve vrcholovce, cesta byla asi rok po natáčení zrušena a kruh vytlučen.
Zapsal: Bety


oblast:    
Labák - levý břeh
objekt:
Kyklop
cesta:
Šedý zákal VIIc
popis:
Pěkná a dobře odjištěná cesta. Nástup koutem a později traverz doprava na hranu. Tady pozor - smyčka žádná, jemnější a křehčí chyty, ale jdou najít tutové lišty, takže hlavně v klidu. Zde první bh, pod kterým neradno padat. Dále po kolmé hraně přes bh do rajbasu a nad něj k bh s majlonou (tady se většinou končí). Po majlonu má cesta kolem 40m pěkného a celkem vyváženého lezení + cca 10bh. Krásně se dá odšlapat nohama.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Malý Mariáš
cesta:
Šikmá cesta IV
popis:
Pěkná, lehčí a kratší cesta v náhorce. Položený sokolík, do kterého se dá napchat pár slušných smyček, ikdyž v průvodci píší "nejištěná cesta", tak bych to tak černě neviděl, když si se smyčkami pohrajete. U dobrého hnízda asi tak v půlce cesty je ve stěně vyškrábáno HELP.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Malý Mariáš
cesta:
Šikmá cesta IV
popis:
Z náhorní strany položeným sokolíčkem s vyšlapanýma stupama. V dolní půlce sokolíku jde založit při troše snahy celkem dobrá smyce. Výše to chce neupadnout. Vedou vás ošlapané stupy, nahoře jeden trošku nepříjemnější úkrok stranou a je dobojováno. Lezecky hezká cesta, možná spíše pro trošinku otrlejší povahy.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Ostrov
objekt:
Tovární vrata
cesta:
Šperhák VIIb
popis:
Perfektně odjištěná cesta, dva kruhy a nejmíň troje hodiny.Pěkné lezení.Doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Lvíček
cesta:
Štěpánkova hrana VIIb
popis:
Pěkná, kratší a dvěma kroužky dobře zajištěná JZ hrana na Lvíčka. Smyčky můžete nechat v batohu. Cesta je lehčí, než je psáno v knížce. 1.K je natlučený v pravé stěně, takže se z hrany hůře cvaká (zvlášť pro menší). Nad 2.K je trošku špinavější, ale příliš to nevadí. Z police od 2.K cesty JZ pilíř doprava do komína a jím n.v.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Venušin pahorek
cesta:
Štěrbinka VIIa
popis:
Malá věžička s poetickým názvem, na kterou by bylo škoda si nevylézt. Štěrbinka, jak už název napovídá, je tenký sokolík v S stěně V.P. ozdobený jedním piercingem. Cesta je krátká, ale ke kroužku silovější (malé uzlíky jdou) a nad kroužkem klíčové technické nakulení do položené rajbové hrany cesty "Mokrá pusinka" (obtížnosti IV). Dolez po hraně ještě prověří tření vašich kecek.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Španělská stěna
cesta:
Študácká dvojspára III
popis:
Parádní cesta na pěknou věž u vstupu do skal. Každý kdo byl v Ádru kolem ní jistojistě prošel. Nemusíte se nikam trmácet, a když si jí dáte přes den, tak budete mít o fanoušky postaráno. Koutová dvojspára je ideální na učení a na solo přelez (možná by cestou šla velká bambule do levé spáry). V pravé čupr žába, v levé rameno. Nahoře se levá rozšíří v komínek jímž vylezete na předvrchol (na hraně obří hodiny) a přes dva schody n.v. Pokud nemáte rádi obecenstvo, tak nastupte brzo ráno nebo večer - za pár minut to máte vyběhlý.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Hroche
cesta:
Tomáška V
popis:
Tomáška je to pravé, pokud si chcete vyzkoušet pohodovou a velice příjemnou žábovici. Širší spárou k díře. Zde dobrý obhoz (sebou dlouhou smyci - cca 3-4m), nebo hluboko v díře hnízdo na bambuli (prodloužit!). Z díry příjemnou žábovicí až na konec (tutová bambule) a po stupních n.v. Spára, kterou bych s klidem doporučil začátečníkům v Ádru.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Hurajda
cesta:
Traverzová IV
popis:
Nástup komínem na plato Bratranecké věže. Levý komín je dost úzký, zelený, ale nelze z něj vypadnout. Pravý je širší a vypadá čistě. Z plata přepadem do levé (severní) hrany Hurajdy (hodiny) a snadno traverzem na druhou stranu věže (cestou několik hodin). Z druhé strany věže stěnou na vrchol (hodiny). Cesta je luxusně zajistitelná a vyplatí se si ji vylézt, pokud už budete na Bratranecké (odpadne vám lezení nástupového komínu).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Čertův most
cesta:
Tunelová V
popis:
Pěkná, často suchá lehčí klasika na krásnou věž. Nástup z mezivěží jde posichrovat pár uzlíky na předskalí a pak vzhůru spárkami do díry (cestou uzly i hodiny). Dírou do tunelu a rotujíce na předvrchol k mostu (kruh). Přes kruh n.v. Jsou tam sice chyty krapet dál, ale dá se to přelézt volně (cca VIIa dle názorů ostatních). Originál se saským stavěním. Dolez je společný například s cestou "Klempířská".
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Želva
cesta:
Údolní VI
popis:
Nástup údolním (SV) koutem do spárokomínu a jím přes vklíněný šutr do komína (dá se to oblézt stěnou zleva jak to většina lidí také dělá) a šup do pohodového komína, jímž na pilíř. Zde nezáludný překrok na balkon ke kruhu. Pak už jen do položené rozšiřující se spáry (prsty, žába, pěst) - na začátku uzlík a výš bambule. V místě, kde se spára už nepříjemně rozšíří nahmátnete v její levé straně madlo jako pádlo. Teď už jen na předvrchol (jde opět uzel) a libovolně n.v. (lepší asi zleva). Řekl bych obdobně těžká jako Stará c. na stejnou věž, jen líp zajištěná/zajistitelná a ne tolik namáhavá (pokud si nástup nezkusíte nástupovou širočinkou, což doporučuju na trénink).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Křížový Vrch
objekt:
Maják
cesta:
Údolní - nástupová var. VIIa
popis:
Napřímení klasické Údolky. Nástup ruční spárou z údolí (může trochu tahat za ruce) a soustavou spár stále vzhůru (jdou uzle i nějaká ta bambule) až pod spáru Údolní cesty (tady dobrý uzel cca č.7). Dále hladkou spárou (ropucha) ke kruhu. Od něj sokolíkovou spárou na balkon a libovolně n.v. (širočina nebo stěna). Cesta se dá slušně zajistit (jen se nezaleknout kroužku v 15m) a odmění vás parádním výhledem z parádní věže.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Velbloud (M)
cesta:
Údolní cesta V
popis:
Pěkná a nezáludná cesta, kterou si stojí za to vylézt. Nástup stěnkou do výklenku pod spáru ke K (smyce jdou). Dále už příjemnou spárou na žáby a pěsti se spoustou tutových smyc n.t.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Praděd
cesta:
Údolní cesta VIIb (real VIIIb?)
popis:
Praděd je krásná věž, stojící na vršku nad Čertovou rukou. Cesta se nastupuje poměrně solivým zářezem v jižní stěně věže, kterým se dostanete na předskalí pod údolní stěnou. Tady se celkem hodí zaštandovat ve velkých, ale prasklých, hodinách. Od nich lezete stále vzhůru, cestou rozdáváte smyčky, až k 1. kruhu. Nad ním je nepatrně těžší místo, ale žádný extrém. Dolezete do jeskyně (kamarád mi říkal, že v ní jednou našel chcíplého výra) , kde si založíte tutovou smyčku a snažíte se cvaknout 2.kruh. Cvaknout se dá, sice na VIIb trochu hůře, ale dá. Oblez už je horší. Stěna jde do převisu a protnutá je jedině úzkou otevírající se spárkou. Metr nad kruhem se navíc pokládá do rajbásku. Nádhera!! Takže jak na přelez? Pravačkou chytnete malý stisk ve spárce,nohy buď na tření nebo do spárky (nejlepší levá) a levou rukou se natáááááhnout do oblé poličky v rajbásku. Nakopat nožky a rychle se postavit nad převis. Nejtěžší máte za sebou. Teď už jenom 8 metrů krásného letiště k vrcholu ? Dobrodružství zaručeno!
Zapsal: Jarda, Martin


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Sokol
cesta:
Údolní cesta VI
popis:
Nastupuje se takovou širočinou v údolní stěně. Ale není třeba se děsit, jde se venkem po velkých stupech a chytech. Moc míst na založení neposkytuje, ale není třeba, je to lehké. Doleze se na zarostlou polici s množstvím stromků. Po ní se dostaneme vlevo pod plotýnku s prvním kruhem. Lze to k němu lézt přímo, ale vyžaduje to dva rajbasové, osolené kroky. Lépe lézt chytovatým zářezem vpravo. U kruhu se štanduje. Od něj vylezeme na další zarostlou polici a pokračujeme solivým, ošlapaným sokolíkem ve středu stěny. Na začátku jde hezká lanovice. Pak ještě jedna. V sokolíku jsou velké stupy, které později s prodlužujícím se odlezem od posledního jištění řídnou. Na konci sokolíku lze vpravo ve stěně provázat hodiny, je třebba je však prodloužit, aby nedřelo lano. Pak několik kroků stěnou a cvakáte 2. kruh. Od něj lehce traverzem vlevo do široké spáry k hodinám a výše po madlech vpravo od spáry na vrchol (těsně pod vrcholem jde ještě hezká lanovice). Dlouhá ale lezitelná cesta na relativně nedostupnou věž.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Černá Jehla
cesta:
Údolní cesta VIIb
popis:
Pěkná, rozmanitá cesta z 66 roku od Jaroslava Richtra, P. Pavlišty a P. Pospíšila na sebe upoutá vyzývavým traverzem pod převisem. Úzkým komínkem nastoupáme k převisu. Pod převisem traverzujeme doleva na balkonek na hraně. Nohy na tření (krapet solí) a ruce jsou celkem dobré, jen si to chce promyslet "rukosled"). Z balkonku pohodlně cvaknem 1.kruh a valíme po nepříliš výrazných chytech a stupech dírkového charakteru (asi klíčové místo) vzhůru k horizontální poruše, kde jsou i nějaké hodiny (vhodné prodloužit) a poruchou traverzujeme doleva k 2.kruhu. Odtud začínající spárou na prsty, žábu, pěst a konečně rameno a prdel vzhůru na balkon k 3.kruhu (1.kruhu z Normálky) - cestou jde utrousit spoustu uzlíků i pořádných uzlů. Nu a pak jen následuje pohodový dolez Normálkou. Cesta má i nástupovou variantu spárou nepříliš povzbudivého rozměru na balkon k 1.kruhu.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Doga
cesta:
Údolní cesta VIIa (VIIc)
popis:
Linie je jasná. Z hezkého plácku pod údolní stěnou Dogy se leze chytovatě až k jemným spárkám, kde trošinku přituhne. Je dobré se pokusit naštelovat do spárek nějaký ten uzlík a hlavně se nenechat příliš rozptýlit. Výše stěna zlehkne a až na velký balkón k prvnímu kruhu je to víceméně pohoda. Zde dobereme. Pokračování cesty vypadá hrozivě, ale není důvod házet lano do žita. Od kruhu lze lézt čistě (VIIc) nebo poprosit kamaráda o pomoc (VIIa) do dobrých stupů, které jsou několik cm nad kroužkem. Nyní šmátrat chyty za hranou a trošku technicky vytraverzovat za hranu k dobrému dunivému madlu. Zde jde tenký uzlík. Nyní už je vyhráno, pár krůčků jemnou spárkou a jste nahoře. Hezká klasika, určeno spíše pokročilejším. Chce to mít dobré nervy, ale vražda to není. Nejtěžší kroky se dělají v pěkné expozici :-).
Zapsal: Jarda


oblast:    
Adršpach
objekt:
Hronovské věže
cesta:
Údolní cesta IV
popis:
A máme tu další lahůdku pro milovníky úzkých, bezpečných komínů a nádherných výhledů. Komínek začíná příjemným rozměrem koleno/pata. Pak se na chvilku rozšíří a objeví se kruh, který je v cestě tak pro okrasu, neboť tu nevypadnete, ani kdyby jste usnuli. Teď už následuje jen pár metrů užším a fyzicky náročnějším komínkem (pata/špica), který se posléze rozšíří na koleno/pata a nakonec i záda/nohy. Je to sice dlouhá (cca 40m) dřina, ale na krásný vrchol s překrásným výhledem na půlku Ádru.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Západní věž
cesta:
Údolní cesta VIIa
popis:
Nástup snadnou spárou protínající údolní stěnu až na její konec ke kruhu (cestou velké hodiny). Kolem kruhu jemnou technickou stěnou pod převísek a přes něj na vrchol. Pasáž nad kruhem je krásně technická a exponovaná.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Popravčí kámen
cesta:
Údolní cesta VII
popis:
Nádherná cesta, bohužel dolez ke kruhu je těžkej a zajištěnej malým uzlíkem ještě dost nízko.Pád z tohodle místa by nedopadl úplně dobře.Nad kruhem už chrochtačka,vč. jištění.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Ostrov
objekt:
Panenská věž
cesta:
Údolní cesta VII
popis:
Proti sousední Hraně starců těžší nejmíň o dva stupně, ale slušně zajištěný,technický lezení po drobných lištách,zbytečně netahá za ruce.Doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Kozelka
objekt:
Kobyla
cesta:
Údolní hrana 6
popis:
Vážnější než Veselá c., jen 1 kruh, morálovější a trochu silovější.I tak dobrá,doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Kvočny u Hodkovic
objekt:
Východní věž
cesta:
Ůdolní levá spára V
popis:
Popis cesty není nikterak složitý. Údolní položenou stěnu Východní věže protínají dvě lákavé spáry. Levá je krásná širočinka, ze které by byla ostuda vypadnout. Nad polovinou cesty ze spáry vyrůstá mohutný strom (jediné jištění), který potěší. Od něj pokračujete širočinou na vrchol. Vhodná pro učení širočin (nejen díky příjemnému sklonu). Řekl bych, že je i snazší než za pět.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Kostka
cesta:
Údolní spára VIIb
popis:
Klasická cesta s kruhem proklatě nízko pod nohama. Ke kruhu se hodí zakládat kde to jen jde. Krok těsně pod ním patří k těm těžším v této cestě, proto je dobré mít sichr v podobě alespoň dvou založených lanovic, které se do mělké spáry pod kruhem vejdou. Nad kruhem to chvilku docela utíká, i pár smyček zde jde, až do místa, kde je třeba začít lézt širočinovou technikou. Ve vnitřku širočiny také dlí stará erárka. Pár metrů je zde těžkých, je třeba se kousnout. Čím jsme výš, tím to lehkne a dolez cesty je již po dobrých chytech, v ukloněném, vyloženě za odměnu. Morálová cesta z které budete mít radost. Chce to trochu umět smyčkovat a zachovat klidnou hlavu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Kozelka
objekt:
Doubravická stěna
cesta:
Ukradená 5
popis:
Úchylná spára pro příslušně postižené lezce,1 kruh a nějaká smyce, doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Polední
cesta:
V záři slunce VIIa (VIIa)
popis:
Jedna z vyhlášených, jednodušších a často lezených cest na Polední od Cikána. Nastupuje se krátkým komínem "Staré c." zprava na náhorce (lze snadno po položené hraně) na pilíř. Odtud přepadem do spár (hodiny, uzle) a snadno do díry (bambule). Dále levou spárou (uzel) na její konec ke kroužku. Od něj stavěním (zbytečné) do rajbu a podél pravé hrany na předvrchol. Poslední kroky jsou snadné, ale chce se to zklidnit a zbytečně nezmatkovat. Z předvrcholu snadno "Starou c." na vršek. Pěkný výhled na Elišku a Hronovské věže a oprávněná hvězda v průvodci.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hruboskalsko
objekt:
Ottovy Věže (V)
cesta:
Varianta RP VII
popis:
Pěkná varianta "Normální c." ve které si pěkně a bezpečně zalezete. Nástup trhlinou do jeskyně (spousty smyc), velké hodiny a uzel u nohou při cvakání jediného kroužku (je potřeba se krapet natáhnout). Pak nohama do hladké stěny a do dobře držícího sokola (krapet to vyhazuje - zvláště na začátku u kroužku). Ve výlezu na předvrchol jsou hodiny. Na předvrcholu je dobírák (vyrezlý, díra vymletá), ale lepší je přepadnout do stěny a přes několikery hodiny valit k hlavnímu vrcholu, kde už je velký hrot i slaňák. Celkem pěkné, atletické a bezpečné.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Sušky
objekt:
Sokolí věž
cesta:
Velká plotna VIIb
popis:
Cesta která každého musí upoutat na první pohled. Nádherná, dlouhá, čistá a žilkovaná skála zláká snad každého. Nástup stěnkou do spárky. Dají se do ní založit velmi tenké uzlíky. Pomocí spárky a okolních škrabek se vyškrábeme hezkých pár metrů nad zem, až na šikmou polici pod prvním kruhem. Kdo si myslí, že z police na kruh dosáhne, se šeredně plete. Je třeba udělat jeden trochu balancovací krok za škrabičky, pak se dá kruh cvaknout. Na toto místo pozor, není dobré panikařit. A taky opatrně na co šlapete, protože některé bílé žilky jsou oleštěné skoro jako vápno v Srbsku. Každopádně nad kruhem to zlehkne. Leze se šikomo vlevo ke hraně kde jsou takové jakoby hodiny. Do nich se hodí tenčí lanovice. Dokonce tam bývá i klacík na prošťouchnutí, no provázání chce trochu trpělivosti. Ale stojíte v dobrém, tak o nic nejde. Pak se leze stěnou při levé hraně do místa kde jdou dvě protisměrné smyce a výše škrabkovitým a těžším krokem ke slaňáku. Nádherná cesta!
Zapsal: Jarda


oblast:    
Kozelka
objekt:
Kobyla
cesta:
Veselá cesta 6
popis:
Nádherná cesta přes 2 kruhy, zvlášť pikantní dolez. Nevím ovšem jak moc je to dneska oklouzaný, ale u tufu bych si myslel že ne moc.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Brtník (V)
cesta:
Veš v kožichu VIIa
popis:
Pohodová, krátká cesta vyžadující zkušenosti vylézání z hladkého a oblého bazénu (nástup). Ke kruhu bez problémů a kolem něj už poměrně hladce n.v. Vyplatí se, pokud už se motáte nahoře nad Pygmalionem.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Skalní hrad
cesta:
Veveří VII
popis:
Lehkým komínem (styl záda-nohy) vylezeme na plotnu s hodinami a obhozy, kde je krásná příležitost založit si první jištění. Pokračujeme kyzovatým koutem s množstvím tutových obhozů až do díry. Zde založíme jištění (obhoz i lanovice) a překonáme hladší místo (je tam spoďák) k dalším obrovským madlům vedle nichž se nalézá první a jediný kruh v cestě. Odkruhu lezeme výše, vrchol máme na dosah a začíná sedmičkově přituhovat. Lezeme vpravo, přes bočák a horší nohy čapneme oblejší vršek a nahmatáme hranku. Máme vyhráno! Krásná, příjemná a dobře zajistitelná sedma.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Sokolí věž
cesta:
Věžička u sokolí IV
popis:
Jedna z celkem nemnoha lehkých a přitom zajištěných cest na Suškách.Žádná zrada v tom není, kromě kruhu ještě nejmíň dvě dobrý jištění, opravdu za čtyři.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Albigna (Bergell - Švýcarsko)
objekt:
Punta Albigna
cesta:
Via Steiger + Cresta Sommitale 5c
popis:
Pěkná, dlouhá cesta v SZ stěně Punta Albigna v kompaktní jemnozrnné žule. Délka: 500m + 300m. 15 délek (3b, 4a, 3b, 4b, 3b, 4c, 3b, 4b, 4c, 5b, 5c, 5b, 3b, 5a, 4b) + 6 délek (4c či var. 5a+, 4a, 3b, 3b, 3c, 3b). Cesta nastupuje od severu (napravo od sněhového pole) stěnou a zářezy. Dále přelezeme do dobře jištěných ploten a koutů zakončených exponovaným hřebenem. Odtud dojdeme se sedla a suťovým žlabem po mužících na velkou polici, kde už nám začíná druhá část (Cresta Sommitale) vedoucí k vrcholu. Lze nastoupit kouty, nebo zprava perfektně odjištěnou plotnou (doporučuji). Dále je stěna místy orientačně náročnější, ale budete-li se držet při levé hraně, vždy narazíte na štand. Z 1.vrcholu zbývá dojít na 2.vrchol, odkud slaníme (50m) a po mužících na V do sedla, odtud sněhovým polem a suťovištěm po mužících na S do údolí. První délky je dobré lézt souběžně (ušetříte značné množství času). Nám cesta trvala 4,5 hodiny a sestup (chvilku jsme hledali) cca 3 hodiny. Punta Albigna je místní dominantou a vystoupit na ni popsanou variantou cest mi přijde jako nejvhodnější a nejlogičtější. Nestojí se na ni fronty, jako na vedlejší a lehčí Via Mueli (4b) a Moderne Zeiten (5a). Cesta je díky své logičnosti zároveň orientačně snadná a občas směr napoví i nýty či skoby, kterých je v cestě dost. Pro případné dojištění friendy, čoky a smyčkami je možností více jak dost. Štandy jdou vždy v nýtech či skobách se smyčkami. Vřele doporučuji na celodenní tůru. Po dolezení první části je možné sestoupit žlabem na S do údolí (nejspíš tam jsou mužíci. Vřele doporužuji.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Kozelka
objekt:
Stěny
cesta:
Vodácká 6
popis:
Trochu lámavější,tady mně osobně vadil zákaz používání vklíněnců na Kozelce - jen smyce,jako na písku !Ale dá se zajistit i tak.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Ostrov
objekt:
Císař
cesta:
Vyhlídková hrana VIIa
popis:
Nastupuje se levou náhorní hranou. Pro menší může být problém, ale není to tak strašné. Po silovějším nástupu pohodlně ke kruhu. Od něj pár těžších kroků až do dobrých chytů a k odštěpu, který je k věži připoután kramlý (smyce). Dále jednoduchým terénem až na vrchol (cestou jde i nějaký uzel).
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Vosí věž
cesta:
Východní VI (VIIa)
popis:
Pěknou, lehce se měnící žábovicí na balkon. Jediné slušné jištění je asi na konci spáry ve výlezu na balkon v podobě uzle či bambule, ale je lepší se na něj postavit a pohodlně cvaknout kroužek. Od kroužku se původně stavělo, ale je škoda připravit se o pěkné technické lezení na tření. Dolez na vrchol už je za odměnu. Cesta má cca 15m a nabízí kombinaci pěkného a celkem bezpečného spárového a rajbasového lezení. (foto: www.piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Ostrov
objekt:
Vztyčená věž
cesta:
Východní cesta VII
popis:
Tupou hranou opatrně k výrazné díře která se nachází kousek pod kruhem. V hraně se dá založit uzlík, ale nic moc. Není to těžké, ale uplně lehoučké taky ne. V díře u kruhu jsou veliké hodiny, úžasné jištění a zklidňující chyt. Pak už jenom cvaknout kruh a udělat klíčový krok - postavit se nohama do stěny a trochu zabrat. Pak už je vyhráno. Ve spáře je erárka a na balkónku si můžete provázat další krásné hodiny. Nakonec krátký výšvih a stojíte na jedné z nejhezčích věží v Ostrově. Cesta budí respekt, ale paradoxně platí: čím jste výše, tím je to bezpečnější.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Střední věž
cesta:
Východní cesta V
popis:
Kuttova klasika někdy z 2. sv.války. Za nástup by to sneslo i stupeň navíc, ale už je psáno. Ze sedla mezi Hl.a Stř. věží směr nezaměnitelný.Nástup takovým sokolíčkem, za něj nějakej malej uzlík, a hlavně, jakmile sáhnete do "hnízda", je vlastě posekáno.V hnízdě tutový jištění, dál dva kruhy, trochu to celý duní ale když to nespadlo až doteď ...
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Trutnovská
cesta:
Východní stěna VI (VIIb)
popis:
Pěkná, sic kratší, ale bezpečná cesta. Nástup po malých kyzech do položeného sokola (dobré smyčky). Kroužek se dobře cvaká a dále opatrně našlapovat, aby nesmeklo (horší matroš). (foto: www.piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Rajská věž
cesta:
Východní stěna VII
popis:
Rajská věž je největší dominanta z věží na Modřínu (Tisá - Modřín). Její východní stěna byla prubířským kamenem pro generace lezců. Nástup z boku stěnou, pod převisem traverzujeme na hranu, kde je polička. Toto místo bylo pomyslným klíčem ke stěně, protože dřív se lezlo přímo, avšak s využitím skob a technického lezení. Z hrany následuje krátký morálový traverz do stěny pod kruh. Je sice po dobrých lištách, ale někomu nemusí sednout. Dále pár nepříjemných kroků ke kruhu. Někdo říká, že pod kruhem jsou nejtěžší místa cesty, ať tak či onak, tady si člověk nesmí dovolit padat. Poslední smyčka je kdesi za hranou a asi by to vpohodě stačilo na podlahu. Nad prvním kruhem stěna postupně lehkne. Až ke druhému je to docela v pohodě. Nad druhým jde výhružně vypadající mělká spára. Nicméně kolem ve stěně je dostatek chytů a třetí kruh není zase tak daleko. Postupně to těžkne a pod třetím je to asi nejtěžší. Nad ním se kousek leze stěnou a posledním těžším místem je přelez vlevo na hranu do kouta. Jak jste v koutu tak je vyhráno. Nahoře zajímavý výlez po dunících blocích. Cesta je klasická a hezká. Chce to však rozvahu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Prachov
objekt:
Šikmá věž
cesta:
Západní cesta VI
popis:
Hezká věž, která je stranou turistického ruchu, v současné době na krásné mýtince. Krátce na balkón a solivou stěnou vlevo na hranu. Tou po oblých stupech ke kruhu. Pod kruhem se nic moc založit nedá. Chce to jít na jistotu. Nad kruhem je těžší krok v oblém terénu. Pak následují tutové hodiny a oblejší dolez. Ten kdo má jistotu v nohách si cestu bude vyloženě užívat. Dobré stupy jsou prakticky všude.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Sušky
objekt:
Hlavní věž
cesta:
Západní cesta VI
popis:
Ze sedla mezi Hl. a Stř. věží, šestka s hvězdičkou, dobré zkombinovat s asi stejně těžkou Vých.c. na Stř. věž.Ze sedla podél trhliny /smyce/ na předskalí. Málo strmou plotnou ke spáře při levém kraji stěny,další smyce,spárou na její konec, odtud travers asi 2m vpravo ke kruhu a od něj stěnkou na vrchol, nejmíň ještě 1 smyce.Klasifikace sedí, jištění dobré,záludnosti žádné, doporučuju i začátečníkům.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Peklo
cesta:
Západní hrana VIIc
popis:
Nástup je pěkným úzkým komínem Staré cesty (smyčka). Překročí se na polici - snadné a jde to pojistit velkým hrotem na balkoně. Dále za pomoci mističek přes 2 kroužky na vršek. Nejvíc se ladí od 1. kroužku. Bezpečné a perfektní výhled na Panoptikum.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Hřensko
objekt:
Pevnost (Beckstein)
cesta:
Západní hrana VII
popis:
Říká se o ní, že je to krajinově velkolepá cesta a pokud na vrcholku navíc zastihneš podzimní západ slunce, dalo by se říc, že jde o zážitek na celý život. Z frekventované Gabrieliny stezky krátce traverzuj vlevo na impozantní hranu. Tou stoupej s občasnými obhozy až pod první těžší místo, výlez na polici. Pak traverzuj vpravo pod výrazný žlab a jím lez vzhůru (na konci žlabu obhoz) na balkón k masivnímu kruhu z roku 1976 (pohodlný štand). Pokračuj vpravo, nahoru trhlinami (smyčky). Stěna začne být vzdušně převislá s relativně dobrými, ale křehkými chyty. Postupně natéká. Dostaneš se tak do police, kde je horizontálně umístěn 2. kruh (není vidět), který je snad původní z roku 1912 a jde tedy o krásnou připomínku průkopnických časů (ne aby ho někdo vyměňoval, to by byla škoda). Kruh ber jako rekvizitu, ale neboj, kolem kruhu jdou dobré smyčky a jsou tam i velké hodiny. Na jejich provázání se hodí pomocná větvička. Dál lezeš přímo, převislou stěnkou, podél trhliny. Zde jsou nejtěžší místa v cestě, především kvůli vytrvalosti. Když se dostaneš z převisu do spáry, je téměř vyhráno. Smyčku dáš ale až na začátku komína, takže opatrně. Komín je samé madlo a dovede tě pohodlně na hezky členitý vrchol s překrásným výhledem do široké krajiny. Během lezení pamatuje na to, že celou dobu je někde tam dole frekventovaná turistická cesta plná lidí. Proto nic nesmí spadnou - karabina, chyt a ani ty :-). Proto nejlépe lézt ve všední den mimo turistickou sezónu.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Příhrazy
objekt:
Polední kameny (V)
cesta:
Západní pilířová cesta VIIa
popis:
Krásná klasika z 2. poloviny 50.let. Nástup položenou spárou (většinou žába, pěst). Cestou k borovici jsou hodinky a snad jeden uzel (chce to spíš na jistotu). Dále stěnkou k 1.kruhu (ten už něco pamatuje, ale vedle jde tutový uzel) a stěnkou do lehkého, ale měkkého žlábku bez dobrého jištění až pod převislou spáru (tutová žába). Tou ke 2.kruhu a dále rozšiřující se spárou stáčející se doleva až do horizontální polohy (tady velké hodiny). Odtud rozšiřující se spárou na předvrchol (je dobré dobrat - strom) a dále libovolně n.v. Pěkná cesta, kde si určitě zalezete. Pod a kolem 1.kroužku opatrně. (foto: www.piskomil.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Kozelka
objekt:
Kobyla
cesta:
Západní stěna 5+
popis:
1 kruh a nad ním 1 smyce tak na 50 %. Pád z podvrcholu by byl jentaktak,ale pozorný jistič by to podle mně měl zvládnout.S touto výhradou doporučuju.
Zapsal: Bořek


oblast:    
Adršpach
objekt:
Mechová
cesta:
Západní stěna V
popis:
Originál se nastupuje z JV předskalí traverzem doleva za hranu ke K. Osobně bych doporučoval nastoupit z J úzkým komínkem do římsy a rovnou ke K. Od něj přes hodinářství libovolně n.v. Variant dolezu je několik a každý si vybere co mu vyhovuje.
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Adršpach
objekt:
Černokněžník
cesta:
Zelená pro Sama VI
popis:
Pěkná a celkem dlouhá cesta hned u Třech obrů. K 1.kruhu dobrým užším komínem. Dále spárami a komínem na předvrchol (hodiny, hrot, bambule), kde lze štandovat u borovice. Dále přepadem přes komín traverz v římse ke 2.K. Přímo n.v. My u 2.K stavěli, ale prý to jde čistě. Výška lezce snižuje obtíže čistého přelezu. (foto: piskari.cz)
Zapsal: Kuzma


oblast:    
Tisá
objekt:
Jánusova hlava
cesta:
Zelený zázrak VIIa
popis:
Zajímavá cesta na asi nejznámější věž Tiských stěn. Na pohled vypadá jedovatě, ale opak je pravdou. Jištěná je solidně. Jde se stěnou k prvnímu kruhu a výše přes hodiny do díry ke druhému kroužku. Sem to byla pohoda, přichází lezení. Oblou stěnou vpravo do velké díry (díra vede skrz věž a dobře se v ní dá odpočinout :-)) a pak traverz nad kruhem po oblých lištách zprátky až na levou hranu. Ten je nejtěžší. Vyšší lidi se musejí docela krčit. Nicméně na hraně jsou už parádní madla a kruh je blízko, tak proč to nezkusit. Cestu radno lézt až za úplného sucha, nesvítí do ní slunce.
Zapsal: Jarda


oblast:    
Drábské světničky
objekt:
Puklá věž
cesta:
Žabí serenáda V
popis:
Celkem pěkná lehká cesta, na to jak jsou Drábky dneska okopaný ... Z předskalí překrok na JV hranu a po ní přes kruh, se dočtete i jinde. Kruh už má pavouka ale pro příští 3 roky myslím ještě vydrží.Celkem žádná záludnost, doporučuju. (když už teda budete na Drábkách ...) Stav z 10/2014
Zapsal: Bořek


oblast:    
Kozelka
objekt:
Doubravická stěna
cesta:
Žíznivá 6
popis:
Chrochtací cesta, technická, převísky "jenom jako", jištění OK
Zapsal: Bořek