Znak našeho oddílu


100 let Strážce

Jak čas plyne, tak přibývá skalních věží, které mají kulaté výročí sta let od dob, kdy na jejich vrcholku stanuli první lidé. Kdysi jsme se s Hanzem bavili, že až bude mít 100 let Strážce Dolního Žlebu, tak si na něj musíme vylézt. Ač nepatříme k vášnivým sběračům těchto trofejí, tuto věž jsme si nemohli nechat ujít. Vždyť podle jedné ankety se jedná o nejhezčí věž Labských pískovců.


Strážce Dolního žlebu - nejhezčí věž v Labáku.

Jenže já si dva týdny před výročím rozpůlil kotník při odskoku do kruhu, navíc začalo lejt a předpověď byla nejistá. Všichni pozvaní to vzdali, nebo jeli raději do Jury, kde nakonec zmokli taky. Sedíme s Bětkou v pátek večer na Labské a počasí stále nic moc. S výstupem už ani nepočítáme. Před půlnocí někdo klepe na okno. Nestačíme se divit, je to Hanz! I když má teď úplně jiné starosti (s dvojčaty, ale né lanovými), tak nezapomněl a dorazil. Akce se přesouvá na ráno, snad to do té doby vyschne.
Druhý den čekáme na sucho. To se dostavuje v odpoledních hodinách, kdy začíná foukat pořádně studený vítr. Bereme dobové kostýmy a jde se na věc. Bylo by fajn, kdybysme na Strážci byli dneska první, ale nijak na tom vlastně nezáleží. Pod věží panuje zmatek, který mohl panovat snad jenom při prvovýstupu. Máme jedno lano, navíc krátké a je to statika. Tolik autentičnosti nebylo v plánu, ale nečekané situace jsou od toho, aby se řešily. Lezeme nejdřív na předskalí, ze kterého se jistí přepad.


Hanz v přepadu.

Za chvilku je Hanz nahoře a listuje ve vrcholovce. A samozřejmě, že nejsme dnes první. Kluci z Jaulau Wild Pack zde byli zřejmě již dopoledne. Radost nám to však nekazí. Škoda, že jsme se nepotkali.


Na Strážci.

Hanz dobírá a do přepadu jde Bětka. Je fakt, že na holku je tohle docela adrenalinová nálož. Zvládá to však výborně a po chvilce se oba zimou choulí na věži a zapisují do knihy.


Konečně slanění, zima jak v prosinci.

Já jsem rád, že se mi se zlomenou nohou podaří dopajdat pod skálu. Nakonec si vylezu alespoň na předskalí. Dělat předad a pak viset v laně je blbost. Pokoušet se lízt je taky blbost, nechci mít sádru dálší měsíc a tak si raději počkám až bude Strážce slavit 200 let.


Kdysi dávno...

Nakonec jsme dokonale vymrzlí, ale naprosto spokojení a míříme domů na horký čaj. Máme radost z toho, že jsme splnili to co jsme si před několika roky předsevzali.

Jarda