Znak našeho oddílu


Ozvěny léta

Bylo by na čase napsat něco o letním lezeckém čase. Ten bývá na lezení přece nejbohatší. No, tedy jak pro koho. Někteří to zazdí úrazem nebo školou. Jiní zase do mrtě makaj, né však ve skalách. Ten kdo vyrazí ven bývá odměněn silnými zážitky.
Naše putování začneme třeba v Labáku, kde se opět smí legálně lézt. Je tam zkrátka krásně. Zdejšími masivy vede mnoho krásných cest.


Labák a Americký sen

Masivy jsou masivy a věže jsou věže. Vežemi je proslulý Prachov, nejen díky písničce od Mládka. Skála zde působí úplně jinak. Je to prostě klasika.


U třetího.

Michal si do Prachova přijel splnit sen a vytáhl si známý Bič na Drážďany. Nádherná a dlouhá spára. V oddíle ji má vylezenou už Hanz. Spáry jsou v lezení úplně jinde než cokoliv jiného. Člověk nechápe, musí si zvyknout a pak snad jednou si ten bič přeleze i na prvním konci lana. Času dost.


Spára jako bič!

A kluci jezdili na sportovky. Ochutnali pořádně proslulé frankenjurské dírky.


Pavel drtí.

V srpnu byli ve Francii a pořádně jí prolezli. Dobře že tak. Čechy zalila povodeň, pršelo snad každý den. Tedy minimálně v Labáku určitě.


Martin ve skalách stylově.

A občas se i pořádně prolítli. Hlavně pozor na lano za nohou!!! (viď Pavle ;))


Lezení, nebo parašutismus?

Když se udělalo koncem srpna hezky, bylo zase hrozné vedro. Zajeli jsme do Jetřichovic. Je tu krásná příroda, ale pískovec drolí skoro jako ve Skaláku. Nádherná oblast pro romantiky má své perly.


Slanění z Přední věže.

Měli jsme spadeno především na Kočičí kostel a Hraběnku. Kočičák se povedl, ale Hraběnka je pravá dáma a každého si k sobě nepustí. Asi se jí v tom dusnu nechtělo, tak jsme byli víc větroplavci, než horolezci. Alespoň je na co se těšit.


Jeden z mnoha letů.

Těšili jsme se taky na fesťák do Ádru. Ono počasí nestálo za moc, ale léto bez fesťáku je jako tejden bez neděle. Uvítací déšť nás však brzo zahnal do kinosálů.


Bylo nás pět, i víc.

Když se vyjasnilo a na chvilku oschlo, vyrazili jsme do Ádru na Hlavsovu věž. Další dominantu této krásné oblasti. Stará cesta za VIIb obsahuje minimálně dvě stavění, spíš tři. Je to velmi poctivé.


Hlavsova věž se musí třikrát odstavět.

A jelikož pak začalo opět pršet, zbylý čas jsme věnovali filmovému dění a hlavně procházkám ve skalách. Je třeba obhlédnout příští cíle. V Ádru jsou mraky věží a dost pochybuji že lze vylézt na všechny. Ale je důležité mít snahu vylézt vůbec někam.


Ve skalách se z kluků ochotně stávají gentelmani.

A když léto končí a na severu řádí nečas, je důvot zkusit třeba západ. Zrovna Kozelka je pěkná menší oblast, kde si zalezou všichni. Zážitek ze skal není jenom o sportu, kvůli tomu můžeš zůstat v tělocvičně. Právě ta pohoda je to koření. Bojuješ a přitom se cítíš bezstarostně. Neuvěřitelné.


Bety bojuje.

A člověk si pak třeba na chvilku uvědomí že existují i krásnější věci než shon, starosti a stereotyp.
Tak na skalách zase čau!