Znak našeho oddílu


Fotoalba > Otevírání skal 2013

Po příjezdu jsme byli překvapeni množstvím \"jarního\" sněhu. Bylo třeba najít uzávěr vody do chaty. Tady v té slibně vypadající muldě uzávěr nebyl. Až Mandy půjčeným cepínem konečně na něco dutého pod sněhem narazil. Vskutku jak trénink na záchranu z lavin. Sláva!!! Voda poteče!

Martin si sjednal respekt třemi krabicemi luxusních chlebíčků.

Mandy jako jediný kuřák byl již tradičně vyhoštěn.

Tomáš u stolu hojnosti. Při pohledu na hanzovy \"čtvrtky\" slivovice mu jistě v hlavě vyvstane nejedna vzpomínka na Poslední slanění.

Sobota ráno, počasí nic moc. Opatřujeme dřevo. Každej přidá ruku k dílu - zřejmě slušnej oddíl :o)

Lézt se nedá, alespoň že úsměv nemizí.

Majestátní doga, tam jsme měli podle jarního plánu společně vylézt.

Tak alespoň společná fotoka s Dogou, však ona neuteče. (Tým A)

Andělíček.

Janča předvádí speciální lezecký styl.

Zalezli jsme v poněkud jiném významu tohoto slova. Tým B kdesi v hlubinách země.

Večer se přešlo k společenskému programu.

Nastal čas tomboly s řadou hezkých cen.

Po vylosování musel šťastlivec zodpovědět nejednu záludnou lezeckou otázku.
Tomáš se poučil. Zatímco loni pil tímto způsobem zelenou, letos pije pouze ze zelené flašky. Přišla řada na soutěže. Tahle je pravá horolezecká, na kolik ran dokáže ten který tým zatlouct 200 mm hřebíček do dřevěného špalíčku? 
Nejtěžší bylo trefit se na hlavičku.
Chtělo to hodně soustředění. Rána vedle, na kladívku kuriozně ulpěla čast špalku. Nakonec nečekaně vyhrál poloholčičí tým s výsledkem 86 ku 91 úderům. 
Další soutěží byla výroba co nejúčinějšího vklíněnce v časovém limitu. Vyhrál tento, méně estetický, avšak objemnější a pevnější. Stav se vyrovnal na 1:1

O výsledku rozhodla \"věž\". Hrálo se o cennou relikvii - klíč k otevření skal. 
Neděle ráno, oficiálně otevíráme skály. Po dlouhé době vychází slunce a začíná hřát. Sníh konečně taje. Je krásný slunečný den. Takže až budete letos někde lézt, tak si vzpomeňte kdo za vás ty skály v tý kose otevíral, jó?! :o) 
Zbytek neděle se dělíme na více skupinek. My podnikáme výstup na Děčínský Sněžník 
Jandahnáta obhlíží terén.
Rozhledna je z toho podivného jara taky poněkud \"rozpolcená\". To je prosím pěkně Otevírání skal, nějakého 7. dubna. Člověk by ani nevěřil... Severní strana stěn je stále v zajetí ledového království. 
A cestou ze Sněžníku jsme potkali kamarády v nouzi. Tomáš opět nezklamal, bude o čem psát!!! Více se dočtete v příštím Zaplouváku ;o)